Masakr v Buči, ke kterému došlo v březnu 2022 během ruské okupace ukrajinského města, se stal symbolem válečných zločinů a zároveň jedním z hlavních cílů ruské dezinformační kampaně. Tři roky po událostech uspořádalo Rusko neformální přednášku v OSN, kde se pokusilo prosadit narativ, že za vraždy civilistů stojí ukrajinská armáda. Přes tvrzení o „video důkazech“ a svědectví, jako to od francouzského aktivisty Adriena Bocqueta, však nebyly předloženy žádné věrohodné materiály, které by tento narativ potvrzovaly.
Ruská prezentace v OSN se opírala o několik videozáznamů, z nichž žádný nedokládá přímé zapojení Ukrajinců do masakru. Jedním z hlavních „důkazů“ mělo být video ukrajinské jednotky SAFARI, jak operuje ve městě. Ani to však nezachycuje těla obětí či jakékoli inscenování. Tvrzení o „dobré náladě“ starosty Buče jako důkazu, že se nic nestalo, byla manipulativní — starosta totiž na přítomnost mrtvých civilistů upozorňoval už dříve. Další prezentované video s vojáky diskutujícími o střelbě neprokazuje útok na civilisty ani jejich smrt.
Nezávislá média a satelitní snímky poskytují jasný obraz: těla civilistů ležela v ulicích Buče již v době, kdy bylo město pod ruskou kontrolou, jak potvrzují záběry ze 17. a 19. března 2022 pořízené firmou Maxar Technologies. Tato těla se nacházela přesně na místech, kde byla později zachycena i novináři a mezinárodními organizacemi po osvobození města. Tvrzení o “najatých hercích” nebo “figurínách” byla opakovaně vyvrácena. Například video údajně zobrazující figurínu pocházelo z ruského filmového natáčení a nemělo žádnou spojitost s Ukrajinou.
Na šíření dezinformací o Buče upozorňovala francouzská stanice France 24 již v roce 2022. Podobně platforma Bellingcat, známá svým využitím otevřených zdrojů (OSINT), zdokumentovala časovou osu přítomnosti ruských jednotek, umístění těl a záběry zachycující civilisty v posledních chvílích života. Podle analýzy Bellingcatu „není pochyb“, že k vraždám civilistů došlo během ruské okupace města, což vylučuje možnost pozdější inscenace.
Například fact-checkingová organizace Logically Facts (UK) označila tvrzení o ukrajinském podílu na masakru za nepodloženou konspiraci bez důkazního základu. Stejný závěr přinesla i Snopes, která vyvrátila konkrétní hoaxy o „pohyblivých tělech“ či fingovaných scénách, které byly virálně sdíleny na proruských účtech.
Ruský pokus přepsat historii Buče je tak dalším příkladem systematické propagandy, která má zpochybnit realitu válečných zločinů. Fakta – podložená satelitními snímky, očitými svědectvími, forenzními analýzami i žurnalistickým výzkumem – však hovoří jasně: Buča byla místem masakru ruskou armádou, nikoli ukrajinskou „divadelní scénou“.