BIS: Ruské dezinformace, posilování čínského vlivu

Výroční zpráva BIS za rok 2018 konstatuje kyberšpionážní aktivity čínské rozvědky a šíření dezinformací z Ruska. Zaměřuje se ale i na proruské aktivisty.

Vybíráme z výroční zprávy:

Ruský a čínský vliv

Vážnou hrozbu pro bezpečnost ČR představovaly v roce 2018 zejména nepřátelské aktivity cizí moci. Státní i nestátní, cizí i domácí aktéři se snažili zapojením široké škály metod a aktivit oslabit české státní instituce, ovlivnit oficiální mezinárodně-bezpečnostní postoje státu a vydávat přirozené atributy demokratického zřízení za jeho slabiny. Ohrožení těmito tzv. hybridními hrozbami se týkalo řady oblastí napříč působností BIS.

Ruské a čínské zpravodajské aktivity zasahovaly do oblastí politiky, diplomacie, špionáže, ekonomiky i informačního boje.
V případě Ruska není hlavní hrozbou některá ze složek zpravodajských či para-zpravodajských aktivit, ale nekonvenční (tzv. hybridní) charakter ruských operací, které jsou cíleny na nepřítele, jehož Rusko chápe jako hlavní vojenskou hrozbu pro svou bezpečnost: NATO a jeho členské státy, tj. i ČR. V ruském podání si zpravodajské a nezpravodajské entity mohou vyměňovat role i funkce, a tedy

jakýkoliv orgán (či jemu podřízená agentura) může být využit pro zpravodajské operace či pro jejich zakrytí. Klíčovým ruským cílem je manipulace s rozhodovacími procesy a jednotlivci zodpovědnými za rozhodování s cílem přimět protistranu k činnostem, kterými se sama oslabí.

Čínské aktivity jsou co do komplexity srovnatelné s ruskými. S ohledem na geografické vzdálenosti a absenci historie čínské vojenské angažovanosti v Evropě však BIS pokládá za zásadní bezpečnostní problém uplynulého období zejména nárůst aktivit čínských zpravodajských důstojníků, které lze jednoznačně hodnotit jako vyhledávání a kontaktování potenciálních spolupracovníků a agentů mezi českými občany.

Česká republika byla předmětem zájmu aktérů s vazbou na ruskou a čínskou státní moc i v kyberprostoru. Instituce a občané ČR se stali cílem hned několika kyberšpionážních kampaní, přičemž nejzávažnější z nich byla kompromitace neutajované sítě Ministerstva zahraničních věcí (MZV).

Kompromitace sítě MZV

V roce 2018 proběhlo šetření rozsáhlé kompromitace neutajované sítě MZV. Ze získaných informací vyplývá, že se s největší pravděpodobností jedná o ruskou kyberšpionážní kampaň. Vektorem špionážního útoku byl zastupitelský úřad (ZÚ) ČR v zahraničí, k jehož kompromitaci došlo již na konci roku 2017. Útočníci se také snažili o zajištění si trvalého skrytého přístupu do napadeného systému.

Útoky kyberšpionážní kampaně APT28/Sofacy proti příslušníkům Armády ČR (AČR)

I v roce 2018 BIS informovala své zákonné adresáty o případech kompromitace soukromých e-mailových účtů patřících příslušníkům AČR s tím, že tyto e-mailové účty jsou s největší pravděpodobností kompromitovány ruskou kyberšpionážní kampaní APT28/Sofacy. Ačkoliv útočníci nezískali žádné informace utajované podle zákona č. 412/2005 Sb., získali přístup k řadě osobních a citlivých údajů (bydliště, faktury, místa a termíny dovolených, rodinné zázemí, mnoho kontaktních údajů apod.). Tyto informace mohou v budoucnu zneužít formou sociálního inženýrství pro další útoky, a to nejen na příslušníky AČR.

Proruští aktivisté

Proruští aktivisté v posledních letech stále intenzivněji, koncepčněji a systematičtěji brojí proti politickému uspořádání v ČR a členství v EU a NATO. Při svém působení se podílejí na nastolování témat konstruovaných nebo podporovaných cizí mocí. V rámci těchto agend často dochází ke zveličování významu existujících hrozeb a vytváření imaginárních problémů. Nezřídka rovněž obsahují podněty k jednání proti zájmům spojenců. Za využití zavádějících, manipulativních či lživých tvrzení proruští aktivisté působí na veřejné mínění a vyvolávají a udržují strach a napětí ve společnosti, což přispívá k její polarizaci a radikalizaci a podkopávání důvěry obyvatel v principy svobodného demokratického státu. Témata sloužící zájmům cizí moci mohou vytvářet tlak na politické představitele a rozhodovací systémy či procesy.

Proruští aktivisté tak, ať již vědomě či nevědomě, podporovali vlivové operace RF a prosazovali ruské zájmy na úkor zájmů ČR. Značný počet proruských aktivistů je motivován ideologickým spřízněním, obdivem k režimu prezidenta Putina či adorací Ruska obecně. U některých osob nicméně existují indicie o jejich přímé provázanosti s ruskou státní mocí či řízení zpravodajskými službami RF.

Paramilitární a domobranecká uskupení

Navzdory tomu, že celková rizika plynoucí z činnosti domobran hodnotí BIS jako nepříliš významná, dílčí aspekty aktivit uskupení a jejich členů měly rizikový potenciál. Mezi členy uskupení se nacházeli i jednotlivci tíhnoucí ke konspiračním teoriím či s radikálnějšími sklony. Ve spojení s kladným vztahem a přístupem ke zbraním šlo o potenciálně rizikové jedince, jejichž chování nelze předvídat.

Členové paramilitárních uskupení kvůli své výrazné protizápadní orientaci také přispívali k šíření proruské propagandy a na ni navázaných konspiračních narativů. Poté, co ve společnosti pozvolna utichlo téma migrace a souvisejícího nebezpečí ze strany uprchlíků, se mnozí paramilitáři (přestože téma migrace nadále hojně využívali) zaměřili také na vytváření dojmu hrozícího ozbrojeného konfliktu mezi Západem a RF.

Terorismus

Situace v oblasti terorismu a islamistické radikalizace byla na území ČR i v roce 2018 klidná. Kromě běžného monitoringu vývoje situace v muslimské populaci prověřovala BIS v minulém roce signály o možném výskytu islamistických radikálů na území ČR. Konkrétní přímá rizika ve vztahu k ČR nebyla v žádném z případů potvrzena.

BIS věnovala pozornost radikálním muslimům, kteří v předchozích letech opustili ČR, aby se připojili k teroristickým organizacím v Sýrii a Iráku. BIS potvrdila úmrtí jednoho z těchto zahraničních bojovníků.

Tradiční politický extremismus

Mezi dominantní témata pravicových extremistů stejně jako v předchozích letech patřila kritika migrační politiky, výrazné protiunijní postoje, kritická vyjádření na adresu muslimů, vymezování se vůči lidskoprávním aktivistům či nevládním organizacím atp. Docházelo i k reaktivaci protiromské rétoriky, která byla několik posledních let na okraji jejich zájmu.

V roce 2018 se více než kdykoliv předtím ukázalo, že rétorika a témata dříve vyhrazená „ortodoxním“ pravicovým extremistům postupně využívá stále se rozšiřující spektrum subjektů. Tolerance veřejnosti k těmto projevům se výrazně zvýšila a významně se posunulo vnímání hranice, jaká xenofobní či rasistická vyjádření mohou být součástí politického mainstreamu. Tento posun je jedním z důvodů úpadku tradičních extremistických uskupení, která ztrácí prostor, v němž se mohla profilovat jako jedinečný nositel radikálních idejí.

.. Radikálně komunistická část levicově extremistické scény je fragmentovaná, názorově nesourodá a dlouhodobě stagnuje. Její představitelé si toho byli vědomi a v roce 2018 došlo k několika (ve výsledku neúspěšným) pokusům o zvrácení tohoto stavu a aktivizaci scény.

Celou zprávu BIS naleznete na adrese: https://www.bis.cz/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-bezpecnostni-informacni-sluzby-za-rok-2018-ddd066bb.html