Když jsme krátce po incidentu vydávali status, že lidé mají být zdrženliví a nespekulovat, věděli jsme proč. Na internetu se objevují statusy, které spekulují o možných motivech střelce. Jednou to měla být bipolární porucha, jindy šikana ve škole.
„Masový střelec, který zavraždil na Univerzitě Karlově nejméně 15 lidí a dalších 24 zranil, trpěl pravděpodobně bipolární duševní poruchou. Čin dlouhodobě plánoval. Onemocnění je velmi rozšířené mezi mladými lidmi na pražských univerzitách, incident se tedy může opakovat,“ tvrdí Jan Čížek na webu Naše Praha. Jeho zdrojem je ovšem jen jedna anonymní studentka. Žádné jiné důkazy (zatím) neexistují. Vrhá to přitom špatné světlo na všechny, kteří trpí touto nemocí.
„Absolutně nepodložené spekulace o tom, že útočník trpěl bipolární poruchou – na základě výpovědí jedné studentky, že je mezi studenty rozšířená a “jednou to muselo prasknout.” Bere údajný telegramový účet útočníka jako fakt, ačkoli o jeho pravosti panují oprávněné dohady (stále probíhá vyšetřování, autorství není jisté!). Hned v perexu autor vyvozuje závěr, že příčinou střelby byla bipolární porucha, a jelikož jí trpí mnoho studentů, událost se může opakovat. Snad ani nemusím vysvětlovat, proč je tahle logika naprosto zvrácená a stigmatizuje lidi s BAP. Vyzývám tímto autora Jana Čížka příspěvek stáhnout a buď zásadně přepracovat, nebo prostě nevydávat. Už takhle máme spekulací a bulšitu plné internety,“ rozčílil se Patrik Kořenář.
Minutové zprávy zase spekulují, že někdo před útokem vyvěsil na nástěnku ve škole parte se střelcem. Mělo by to dokazovat údajnou šikanu spolužáka. Problém je, že ač podoba s vrahem je velmi blízká, na fotografii zřejmě není střelec, ale Rastislav Š., ze kterého si někdo udělal legraci. Na profilu Rastislava Š. se totiž v roce 2018 objevila fotografie, která byla použita pro parte. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že věc jakkoliv souvisí se střelcem.
Jedno z doporučení v podobných případech je nespekulovat. Tyto spekulace totiž mohou ublížit i ostatním.