Blíží se prezidentské volby a tak SPD Tomia Okamury sahá stále více a více k populismu a lžím. Předseda strany Tomio Okamura například opět tvrdí, že prezident může bez jen tak bez důvodu odvolat vládu. Vyzývá tak volbě Jaroslava Bašty, který tvrdí, že by to udělal. Jedná se však samozřejmě o nesmysl, který dříve už šířil proruský aktivista Ladislav Vrabel. Věci se věnoval fact-checkingový projekt Demagog.cz.
Okamura se odvolává na čl. 62 písm. a) Ústavy, podle kterého „prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi“.
Dle tohoto ustanovení tedy prezident premiéra také jmenuje do funkce. Ten v ní setrvává až do té doby, dokud za vládu nepodá demisi v důsledku vyslovení nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou, začátku volebního období nově zvolené Poslanecké sněmovny, nebo z vlastního uvážení. V situaci, kdy by vláda sama nepodala demisi, ač by ji byla povinna podat (vyslovení nedůvěry, začátek volebního období), prezident může vládu odvolat jako celek. Na všechny tyto možnost Ústava pamatuje v dalších ustanoveních, žádnou další možnost odvolání, natož pak odvolání bez jakýchkoliv podmínek, ale Ústava vyjma čl. 62 nezmiňuje.
Podle některých ústavních právníků český ústavní systém přímo s možností odvolání premiéra nepočítá. Autoři komentáře k Ústavě (J. Filip a spol., Linde, 2010) k písm. a) čl. 62 uvádí: „Spojení ‚jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády‘ naznačuje, že čtvrtou možností z něj plynoucí by mělo být i odvolání předsedy vlády. Takovou možnost však Ústava ČR nezná a ústavodárce se tak patrně jen pokusil slohově lépe, ovšem právně poněkud zavádějícím způsobem zestručnit spojení ‚jmenuje předsedu vlády a jmenuje a odvolává členy vlády‘. (…) Samostatné odvolání předsedy vlády však náš ústavní systém nezná a odvolán může být jedině s vládou jako celkem, opačné řešení je nanejvýš ‚předmětem vášnivých debat v anarchistických kruzích‘.“
Ústavní právník Jan Kysela pak pro Deník N v září 2022 v souvislosti s možností odvolání premiéra prezidentem dle čl. 62 uvedl: „Nad tím se občas vede debata, jestli je to chyba, nebo úmysl, jak se to myslelo. Podle mého soudu tam žádný úmysl nebyl, protože kdybyste prezidentu republiky přiznal samostatnou kompetenci odvolávat předsedu vlády, činíte z něj prezidenta silnějšího než například ve Francii.“
Někteří ústavní právníci nicméně připouští krajní možnost toho, že by prezident premiéra přímo odvolal. Aleš Gerloch v roce 2013 pro Právo uvedl: „Pokud by bylo zjevné, že předseda vlády se dopouští jednání, které je neslučitelné s funkcí, a vznikla by zásadní otázka ústavně-politické odpovědnosti za nějaké jednání, kterého se dopustil, tak za těchto podmínek bych to viděl jako krajní možnost. (…) A domnívám se, že to tak i bylo myšleno. Protože kdyby ho vůbec nemohl odvolat, tak je otázka, proč je to v ústavě takto vůbec řečeno.“
Ani podle Gerlocha by ale nepřipadalo v úvahu, že by prezident premiéra odvolal jen na základě svého uvážení: „Pokud by byl všeobecný názor, tedy ne že si to myslí prezident, že premiér se dopouští jednání neslučitelného s funkcí, a nepodařilo by se dosáhnout jeho odchodu s celou vládou formou vyslovení nedůvěry, pak by do toho mohl prezident vstoupit a odvolat jej.”