Premiér Andrej Babiš vysvětluje spor o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře mimo jiné tím, že letošní jednání bude jiné než předchozí. Podle něj se bude jednat o „ekonomických záležitostech a penězích“, o kterých nerozhoduje prezident, ale vláda. Babiš současně tvrdí, že právě vláda má na summitu obhajovat český postoj k plnění aliančních závazků, protože odpovídá za zahraniční politiku a státní rozpočet.
Toto tvrzení má pravdivé jádro: jedním z hlavních témat summitu skutečně budou obranné výdaje. Česko podle Babiše loni nesplnilo závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP a pravděpodobně jej nesplní ani letos. Babiš proto argumentuje, že českou pozici má v Ankaře vysvětlovat kabinet.
Oficiální agenda NATO ale ukazuje, že označit summit primárně za jednání o „ekonomických záležitostech“ je zjednodušující. NATO u ankarského summitu uvádí především obranné investice, rozvoj obranného průmyslu, společné nákupy, posílení odstrašení a podporu Ukrajiny. Součástí programu je také NATO Defence Industry Forum, které se má zabývat tím, jak zvýšené obranné výdaje proměnit v reálnou výrobu, kapacity a schopnosti Aliance.
Program summitu také ukazuje, že nejde pouze o rozpočtovou debatu. V úterý 7. července mají zaznít vystoupení generálního tajemníka NATO a prezidenta Ukrajiny, následovat má recepce a večeře hlav států a vlád, pracovní večeře Rady NATO–Ukrajina na úrovni ministrů zahraničí a jednání Severoatlantické rady na úrovni ministrů obrany. Ve středu 8. července je hlavním bodem setkání Severoatlantické rady na úrovni hlav států a vlád.
Agentura Reuters s odvoláním na text připravované summitové deklarace uvedla, že lídři NATO mají v Ankaře potvrdit závazek kolektivní obrany podle článku 5 Washingtonské smlouvy, označit Rusko za dlouhodobou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost a slíbit další vojenskou pomoc Ukrajině. Deklarace se má dotknout také Íránu a bezpečnosti plavby v Hormuzském průlivu.
Z toho plyne, že Babišovo tvrzení je přesné jen v omezené části. Peníze a procenta HDP budou důležitá, ale v kontextu NATO nejde o běžnou hospodářskou agendu. Jde o financování obrany, schopnost odstrašit agresora, průmyslovou výrobu zbraní a munice, podporu Ukrajiny a reakci na bezpečnostní hrozby. To jsou primárně bezpečnostní, obranná a zahraničněpolitická témata.
Samotný spor o to, kdo má vést českou delegaci, tím není vyřešen. Reuters připomíná, že čeští prezidenti vedli delegace na téměř všech summitech NATO od vstupu Česka do Aliance v roce 1999. Zároveň ale platí, že zahraniční politiku v českém ústavním systému formuje vláda. Ústavní soud v předběžném opatření vládě uložil umožnit prezidentovi účast na summitu, otázku vedení delegace má definitivně řešit až hlavní řízení.
Verdikt: Tvrzení, že na summitu budou hrát roli peníze a obranné výdaje, je pravdivé. Výklad, že půjde hlavně o ekonomiku, a proto tam prezident věcně nepatří, je zavádějící. Oficiální agenda NATO ukazuje, že summit v Ankaře bude především o bezpečnosti, obraně, Ukrajině, Rusku, kolektivní obraně a schopnosti spojenců proměnit politické závazky v reálnou obranyschopnost.
