Expremiér a předseda ANO Andrej Babiš skončil těsně druhý. Do druhého kola vstoupí v mírně nevýhodné pozici, protože druhému kandidátovi Petru Pavlovi vyjádřili podporu další tři kandidáti označováni jako demokratičtí, zatímco Andreji Babišovi nevyjádřil podporu nikdo, ačkoliv se očekává, že voliči Jaroslava Bašty ve velké míře budou v druhém kole volit Andreje Babiše. Jeho zvolení není tedy vyloučené. Každopádně už na tiskové konferenci po vyhlášení výsledků prvního kola začal šířit řadu nesmyslů a polopravd a útočil na svého soupeře v druhém kole.
Například nazval Petra Pavla provládním kandidátem. Je pravdou, že koalice SPOLU ho doporučila jako jednoho ze tří možných kandidátů, svou kampaň však financuje nezávisle na vládě a favoritem voleb byl už předtím než ho doporučilo nejsilnější vládní uskupení.
Tvrdil také, že není ve Francii vyšetřován v souvislosti s podivným nákupem nemovitostí. „Mohu potvrdit, že vyšetřování stále probíhají,“ řekl Deníku N náměstek finančního prokurátora Jocteur-Monrozier. „Vyšetřování ohledně pana Babiše se zabývá legalizací výnosů z daňové trestné činnosti s přitěžujícími okolnostmi,“ dodal.
Diktoval také médiím, že ho nemají spojovat s StB. Faktem je, že na Slovensku padl pravomocný rozsudek, že Andrej Babiš s StB spolupracoval. Andrej Babiš sice podal odvolání, ale to na pravomocnosti rozhodnutí slovenského soudu nic nemění. Dne 11. listopadu 1982 proběhla v bratislavské vinárně U Obuvníka schůzka za účasti důstojníka Státní bezpečnosti Júlia Šumana, na které podepsal vázací akt Andrej Babiš jako agent. V té době byl dva roky registrován pod číslem 25085 jako důvěrník. Andrej Babiš byl od roku 1980 členem komunistické strany a díky svým kádrovým předpokladům rychle postupoval v kariérním žebříčku. V době podpisu spolupráce se Státní bezpečností byl zástupcem ředitele obchodní skupiny Podniku zahraničního obchodu Petrimex, kde tehdy pracovala nomenklaturní elita.
„Poté mu bylo oznámeno, že splňuje předpoklady na spolupracovníka čs. kontrarozvědky, a byl mu předložen k podpisu písemný závazek. Kandidát závazek podepsal a souhlasil, aby bylo i nadále používáno krycí jméno BUREŠ,“ uvádějí tehdejší záznamy Státní bezpečnosti, jak probíhala schůzka s Andrejem Babišem.
„Gratuluju panu Pavlovi, že jako trénovaný komunistický rozvědčík v Rusku, který vítal invazi, to dotáhl až do Vojenského výboru NATO,“ tvrdil v projevu po volbách. Pavel skutečně začal studovat na zpravodajce (pejorativně rozvědčíka) za komunistického režimu. Deník N získal dokumenty o škole, na níž Pavel prošel postgraduálním studiem. Z dokumentů vyplývá, že postgraduální studium, které Pavel zahájil v roce 1988, bylo určené pro vojenské zpravodajce a absolventy mělo připravit mimo jiné na případné vyslání do zahraničí – především do zemí NATO –, kde měli pod různým krytím získávat informace. Babiš nicméně lže, protože Pavel kurzem procházel na Moravě a v Praze a dokončil jej po sametové revoluci. Nikdo nikde nedoložil, že by Pavel studoval v Rusku.
Pravdivé není ani Babišovo tvrzení, že Pavel vítal invazi Ruska do Československa v srpnu 1968 (tehdy mu bylo necelých sedm let). Pavel v rozhovoru se serverem iDnes.cz řekl, že obrana by tehdy byla „asi sebevražedná“.
Je také nesmysl, že žádný důstojník NATO se nestal později prezidentem. „V historii NATO se už několikrát stalo, že se vysoký armádní důstojník (v některé z generálských hodností) stal prezidentem. Příkladem jsou třeba Dwight D. Eisenhower v USA (1953–1961) nebo Charles de Gaulle ve Francii (1959–1969). Prezidentem s generálskou hodností byl i António Ramalho Eanes v Portugalsku,“ konstatuje Deník N.