Asistent poslance SPD zpochybňoval komunistické zločiny 50. let


Asistent poslance Lubomíra Volného Tomáš Raždík na sociální sítí Twitter zpochybňoval zločiny, která spáchala komunistická strana v roce 1949.  Jiří Drahoš na Twitteru připomněl zinscenovanou akci StB a SNB, známou jako akce Jizerka. „Před 69 lety zinscenovala StB s SNB „akci Jizerka“, při které přes tři sta jejích příslušníků rozstřílelo skautský tábor v Jizerských horách. Zavražděné pak pohřbili v utajovaných hrobech. I taková zvěrstva naší nedávné minulosti je potřeba si připomínat,“ připomněl výročí tragického útoku proti Junákům Jiří Drahoš.

„Akce Jizerka? O tom jsem nikdy neslyšel, motiv činu nelogický. Google nachází Akci Jizerka od roku 2008, příspěvek na wikipedii o akci Jizerka je z roku 2014. Má někdo nějaké jiné zdroje?“ ptá se Tomáš Raždík.

Raždík přitom nemluví pravdu. Na internetu lze dohledat zmínku o masakru minimálně z roku 2002. V článku „Jizerské mordy – pachatel neznámý“ se o něm zmiňuje Leoš Drahota. Česká televize také o masakru natočila dokument.

 Akce Jizerka byla operace komunistických silových orgánů zaměřená proti členům Junáka provedená v létě 1949. Její součástí byl útok jednotek StB a SNB proti tábořišti železnobrodských skautů (roverů) na úbočí Vlašského hřebene, což je součást Vysokého jizerského hřbetu, který si vyžádal dvě oběti, a následující soudní proces. Po únoru 1948, kdy KSČ převzala moc v Československu, došlo ke sjednocování společenských organizací do jednotné struktury pod kontrolou komunistů. V roce 1948 byl i československý Junák oficiálně včleněn do Československého svazu mládeže. Mnozí členové Junáka ale nechtěli být členy ČSM. Několik členů organizace Junáka v Železném Brodě, která patřila mezi největší v regionu, se rozhodlo pokračovat v životě podle skautských zásad za hranicemi Československa, navíc povzbuzeni i signály o tom, že se chystá jejich zatčení. Celkem se nakonec rozhodlo odejít do zahraničí sedm lidí, z nichž šesti bylo jen kolem 18 let. V noci na 24. července 1949 byl tábor obklíčen zhruba třemi stovkami příslušníků StB a SNB,[4][pozn. 1] kteří ráno zahájili útok za použití střelných zbraní včetně kulometů. Přestože v táboře bylo zhruba pět pistolí, se zbraní se bránil jen Jiří Haba, který útok nepřežil stejně jako Tomáš Hübner. Habův stan nebo srub byl kulomety zcela rozstřílen. Podle komunistické verze události Haba zastřelil Hübnera a pak sám sebe, což ale podle jednoho z účastníků události Radomila Raji nebylo fakticky možné. Ostatní obyvatelé tábora byli donuceni lehnout si na zem mezi stany a až tehdy byli zasaženi z bezprostřední blízkosti střelbou.

Po skončení útoku bylo navíc několik desítek lidí z okolí obviněno z napomáhání zločinům a proběhlo rozsáhlé zatýkání. Pro následující proces byla zmanipulována oficiální verze události, podle které se měli skauti podílet na přípravách ozbrojeného převratu v Československu, a to s využitím pevností pohraničního opevnění, a chystali se i vyhodit do vzduchu soušskou vodní nádrž. Jeden z členů skupiny Jindřich Kokoška sám tvrdil, že záměrem skupiny skutečně byl ozbrojený boj proti komunistickému režimu, ale ostatní trvali na tom, že se chtěli jen dostat přes hranice. Proces proběhl v říjnu 1949 v Praze. Robert Hofrichter byl odsouzen na 20 let, Václav Hlava a Josef Klapáč na 10 let, Jindřich Kokoška a František Linka na osm let, Radomil Raja, Josef Šírek a Jiří Žídek na dva a půl roku, dalších devět mladých lidí dostalo tresty do jednoho roku vězení.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Akce_Jizerka

 

Jak nám můžete pomoci se dozvíte zde.

 

 
Jan Cemper