Na sociálních sítích se v posledních týdnech šíří videa a fotografie z ruského poloostrova Kamčatka, které mají zachycovat údajnou „sněhovou apokalypsu“. Záběry ukazují domy zasypané až po střechy, lidi mizící v závějích nebo fyzikálně nemožné pohyby postav v hlubokém sněhu. Řada těchto materiálů se přitom šíří i v českém online prostoru. Přestože Kamčatka skutečně zažívá extrémní sněhové srážky, část obsahu kolujícího na sociálních sítích je prokazatelně digitálně upravená nebo zcela vygenerovaná pomocí umělé inteligence.
Podle dostupných informací a záběrů agentury Reuters čelí Kamčatka největším sněhovým srážkám za zhruba 60 let. V některých oblastech napadly během prosince a první poloviny ledna více než dva metry sněhu, místy dokonce přes tři metry. Sníh skutečně zavalil zaparkovaná auta, zablokoval vstupy do domů a výrazně zkomplikoval běžný život obyvatel. Tyto extrémní podmínky potvrzují jak ruské meteorologické stanice, tak zahraniční média. Neodpovídají však „katastrofickým“ scénám, které se objevují na virálních videích.
Právě na extrémních událostech je patrné, jak obtížné je pro laiky rozlišit autentické záběry od těch uměle vytvořených. V některých virálních videích je například vidět člověk, který se náhle vynoří z několikametrové sněhové duny bez jakékoliv stopy, nebo postavy pohybující se po prudkých svazích způsobem, který popírá základní fyzikální zákony. Tyto detaily jsou typickým znakem generativní umělé inteligence. Autoři takového obsahu realitu dále dramatizují – někdy ze snahy o virální dosah, jindy zcela účelově.
Vedle senzacechtivosti má šíření těchto materiálů i ideologický rozměr. Část profilů používá falešná či upravená videa k vyvolávání solidarity s Ruskem nebo k šíření konspiračních narativů. Objevují se tvrzení, že extrémní sněžení je výsledkem „zásahů člověka“, údajného blokování Slunce, chemických postřiků nebo dokonce tzv. „frekvenčních válek“. Tyto teorie nemají žádnou oporu v realitě ani v odborných zdrojích a zapadají do širšího ekosystému dezinformací, které se dlouhodobě šíří i v českém prostředí.
Pod podobnými příspěvky se navíc často objevují komentáře zpochybňující globální oteplování. Argumentace bývá jednoduchá: „Když je tolik sněhu a mrazu, žádné oteplování neexistuje.“ Tento závěr je však chybný. Klimatická změna neznamená konec zimy, ale dlouhodobý nárůst průměrné globální teploty a větší nestabilitu počasí. Právě ta vede k častějším extrémům – tedy nejen k vlnám veder, ale i k intenzivním sněhovým bouřím či krátkým, avšak silným mrazovým epizodám.
Meteorologové dlouhodobě upozorňují, že oteplování Arktidy a změny v atmosférické cirkulaci mohou narušovat polární vír, což umožňuje studenému vzduchu pronikat do oblastí, kde byly zimy v posledních letech mírnější. Jednotlivé extrémní epizody proto globální trend nijak nevyvracejí. Naopak do něj zapadají. Manipulativní obsah, který kombinuje reálnou událost s uměle vytvořenými záběry a konspiračními výklady, tak nejen mate veřejnost, ale zároveň oslabuje porozumění klimatické změně jako celosvětovému a dlouhodobému jevu.