Pozdvižení na Facebooku vyvolalo zjištění, že Česko nabízí zemědělcům dotace, když na části polí nezasejí. „Nerad zveřejňuji tuto zprávu, mám ji ale z přímého zdroje od zemědělce, kterému již druhým rokem pomáhám. Letos dostal od našeho státu nabídku, že pokud nezaseje dostane DOTACI! Tak jenom, aby se vědělo,“ píše Tomáš Burša jehož příspěvek má tisíce sdílení.
Burša zřejmě neznám pojem úhor. Úhory jsou v krajině specifickým biotopem poskytujícím životní prostor mnoha druhům rostlin a živočichů. Jsou to v podstatě časná vývojová stadia vegetace vznikající po narušení půdního povrchu, jejichž vegetace se proměňuje v závislosti na probíhající sukcesi a počáteční zásobě diaspor v půdní semenné bance. Existují též rozdíly mezi jarní a letní podobou vegetace. Zároveň si kvůli úhoru půda odpočine a následující roky je kvalitnější. Pokud na daném poli se pase dobytek, zemědělec navíc ušetří na tom, že půdu nemusí tolik dohnojovat.
Na úhorech je zaznamenávána mnohem větší biodiverzita ve srovnání s okolními zemědělskými porosty a pro mnohé ohrožené a vzácné druhy často představují jedno z posledních refugií v kulturní krajině; ta je jimi též členěna do menších celků a zároveň propojena. Ideální je, pokud pozemky ponechané jako úhor přiléhají k polním cestám, mezím, křovinám či lesíkům, aby umožňovaly vytvoření pozvolných přechodů (ekotonů) mezi poli a navazujícími přirozenými ekosystémy. Lze je též dosévat nektarodárnými rostlinami, například komonicí, jetelem nebo svazenkou. Obvyklá doba trvání úhoru jsou tři roky, během této doby je možné jej například přepásat dobytkem; poté je půda znovu zorána a produkčně využita. Úhor není žádným novým pojmem. Na trojpolní systém přešli zemědělci už v 12. století.
Je pravdou, že stát nabízí některým zemědělcům dotace za to, že půdu nechají ladem, ale jen za předpokladu, že zde zasejí medonosné rostliny. Je tedy i zavádějící pojem nezasetí. Na daném pozemku obvykle zemědělci zasejí, ale ne obilí a jiné rostliny, které vyžadují orbu půdy.