Další nechutná lež se šíří sociálními sítěmi a řetězovými e-maily. Nad fotografií z udílení cen hudební akademie Anděl je text, ve kterém autor tvrdí, že prezident Petr Pavel a režisér Zdeněk Svěrák spolupracovali s StB. Zdeněk Svěrák prý měl krycí jméno „Rak“, Petr Pavel pak „Pávek“. Ani jedno není pravda.
Krycí jméno „Pávek“ pro Petra Pavla se vztahuje k jeho činnosti v ve vojenské rozvědce. Mezi rozvědkou a kontrarozvědkou je samozřejmě velký rozdíl. Rozvědka působí v zahraničí a sbírá informace o možném ohrožení země, kontrarozvědka sleduje občany vlastní země.
A jak je to se Zdeňkem Svěrákem? Věci se věnoval fact-checkingový projekt Demagog.cz:
„Záznamy o Zdeňku Svěrákovi lze nalézt po zadání jeho jména do jmenné evidence Archivu bezpečnostních složek. Zde se nachází celkem pět spisů, podle kterých byl v záznamech vedený pod dvěma krycími jmény: Rak a Sprcha.
Poprvé je Svěrák zmíněn ve spisu z října 1979 (.pdf, str. 86), a to s krycím jménem Rak. Uvedený je zde jako tzv. kandidát tajné spolupráce (KTS). Podle Archivu bezpečnostních složek člověk s takovým označením „musel splňovat jisté předpoklady pro spolupráci“, důležitou součástí přitom „bylo (nevědomé) prověření ‚kandidáta‘, které prováděl pracovník kontrarozvědky v závislosti na charakteru osoby a jeho předpokládané činnosti během spolupráce“. Prověřování přitom mohlo probíhat různými způsoby, např. i odposlechem či pozorováním.
Ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková o Svěrákově zavedení ve spisu pro Deník.cz uvedla: „Znamenalo to jen tolik, že si ho StB oťukávala, zda by si jej nemohla zavázat jako tajného spolupracovníka.”
Se stejným označením KTS a krycím jménem Rak je Svěrák ve spisech StB zmíněn (.pdf, str. 31) ještě jednou, a to v dubnu 1980. Právě v tomto spise měl také pořadové číslo 715714, které zmiňuje facebookový příspěvek, v případě ostatních spisů pak bylo odlišné.
Další zmínky o Zdeňku Svěrákovi ve spisech StB pochází z roku 1982 (.pdf, str. 76) a 1983 (.pdf, str. 26). Nejen, že mu bylo změněno krycí jméno na Sprcha, ale především byl zařazen do kategorie tzv. signálního svazku. Takový svazek byl přitom zakládán za účelem „potvrzení nebo vyvrácení podezření z trestné činnosti“ proti státu, jak uvádí Archiv.
Ředitelka Archivu Ptáčníková k této změně ve Svěrákově spise uvádí: „K navázání spolupráce opravdu nedošlo, už v říjnu 1980 ukládají estébáci svazek do archivu. Naopak o dva roky později na něj zavádějí tzv. signální svazek, což znamená, že ho začínají vnímat jako osobu, u níž je třeba prověřit poznatky, které naznačují protistátní činnost.”
Svěrák byl prověřován především kvůli komedii Lijavec Divadla Járy Cimrmana, zasazené do období Rakouska-Uherska. Problémem bylo, že tato hra, jež vznikala od roku 1979, působila jako alegorie na tehdejší dobu a obsahovala například postavu tajného policisty, která připomínala právě agenta StB (.pdf, str. 195–197),“ uvedl Demagog.cz.