O tornádu na Břeclavsku a Hodonínsku vzniklo hodně dezinformací. Jeden z obzvláště výživných řetězových e-mailů za tím vidí státní terorismus ze strany USA. Časově i místně se totiž podle rádoby sofistikovaných důkazů protíná tornádo a průlet amerického vojenského letadla přímo nad bouří, ze které tornádo vzniklo.
ZDROJ ZPRÁVY
Zpráva se poprvé objevila zřejmě 16. července dvě hodiny po půlnoci na sociální síti VK, kde byla sdílena profilem Eli Noir. Tento profil šíří bez výjimky konspirační obsah – v zásadě naprosto vše od covid hoaxů po obvinění Zuzany Čaputové ze satanismu. Stojí rovněž za zmínku, že součástí původní zprávy je link na mutaci webu FlightAware v ruštině, který ovšem byl v následně šířených kopiích rychle změněn na anglickou verzi stránek.
Z profilu Eli Noir byla zpráva ještě týž den přepracována do podoby článku na dezinfo webu ceskobezcenzury.cz a z něj se od té doby šíří dále, i v podobě PDF souboru rozesílaném řetězovými maily.
Zdroj: https://vk.com/noir2018
TVRZENÍ Č. 1:
Středobodem zprávy je „senzační zjištění“ spočívající v tom, že 24. června v době bezprostředně před vznikem tornáda na Hodonínsku prolétal v blízkosti Brna americký vojenský transportní letoun Boeing C-17 Globemaster III, letící z Turecka na základnu NATO Ramstein v Německu, že tento letoun nejspíše „něco“ vypustil a toto záhadné „něco“ pak dokázalo prakticky okamžitě vyvolat tornádo stupně F4.
FAKTA:
Zpráva na obrázcích z radarových snímků a letových záznamů sáhodlouze dokládá, že dotyčné letadlo v dané době nad Brnem opravdu letělo, aniž by se příliš věnovala té „maličkosti“, jakým způsobem mohlo přesně tornádo vyvolat. Dokonce i zde se ovšem dopouští nepřesností. Především, výchozím místem letu nebyla Ankara, nýbrž letecká základna Incirlik v Turecku. Tato slouží jako klíčový tranzitní bod pro operace americké armády mimo jiné v oblasti Iráku a Sýrie, takže letecký provoz je zde relativně hustý. Rovněž spojení mezi Incirlikem a Ramsteinem je časté. Pokud si přitom na webu FlightAware vyhledáme trasy mezi oběma letišti, rychle zjistíme, že jsou identické – všechny vedou přes území ČR v oblasti Brna. V případě dotyčného letadla tedy nešlo o žádný výjimečný let ani odklon. Jen za minulý týden proběhly po stejné trase tři lety v obou směrech. Z historie je navíc zřejmé, že touto trasou se mezi Tureckem a Německem létalo dokonce už před rokem 2020.
Pokud se podíváme na jakoukoliv leteckou mapu, uvidíme, že letecké dráhy jsou jen zřídka přímé. Letadla se snaží především minimalizovat spotřebu paliva, což znamená využívat i stálých vzdušných proudů, roli hraje také hustota provozu na dané trase, dostupnost letišť a mnoho dalšího. I toto přitom zpráva prezentuje jako něco výjimečného nebo zásadního.
A konečně zbývá „totožnost“ daného letadla. Protože operátorem daného letu bylo Air Mobility Command na rozdíl od U.S. Transportation Command, které řídí běžný nákladní provoz, jako nejpravděpodobnější se jeví Air Force’s Expeditonary Aeromedical Evacuation (EAEF), tedy letecká přeprava zraněných nebo nemocných vojáků. EAEF má operační centrálu na základně Ramstein, využívá letouny C-17 a rovněž spadá pod Air Mobility Command. Tyto tzv. „bandage flights“ se navíc mezi Incirlikem a Ramsteinem v minulosti prokazatelně uskutečnily – samozřejmě po trase přes Českou republiku.
ZÁVĚR Č. 1:
Zpráva prezentuje jako výjimečné či šokující zjištění běžný přelet pravděpodobně zdravotního letadla po často používané, stálé trase.
Zdroje:
https://flightaware.com/live/flight/CMB118/history/20210719/1340Z/ETAR/LTAG
http://cs.ad3.ru/hashtag/RCH109?src=hash
https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A1_z%C3%A1kladna_Incirlik
https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A1_z%C3%A1kladna_Ramstein
TVRZENÍ Č. 2:
Jak je možné, že Babišovi nedovolili kvůli bouřím vzlétnout letadlem z Bruselu a zde americké vojenské letadlo je posláno přímo nad centrum bouře a tornáda?
FAKTA:
Především, samo tvrzení, že Andreji Babišovi nebylo dovoleno odletět, je sporné. Letiště v Bruselu neuvádělo 24. června žádný výpadek provozu a komerční lety do Prahy běžně fungovaly. Je zcela možné, že premiér jednoduše nemluvil pravdu o důvodech, proč z Bruselu neodletěl ihned poté, co se zprávy o tornádu objevily v médiích. Navíc tornádo je vysoce místní jev, který se nedá předpovědět a vzniká velmi rychle. To znamená, že i teoreticky by těžko mohlo být letadlo odkloněno z cesty tornádu, o kterém nikdo předem neví, kde udeří. Navíc letoun ve výšce cca. 12 km. se bude pohybovat značně nad většinou lokálních bouřek.
ZÁVĚR Č. 2:
Samo tvrzení, že Andrej Babiš nemohl odletět z Bruselu z důvodu povětrnostních podmínek je pochybné a nedokazatelné. Jev jako tornádo vzniká příliš nepředvídatelně a trvá příliš krátce, aby bylo možné odklonit včas letadla v blízkosti, která letí navíc mnohem výše, než se tornádo pohybuje.
Zdroje:
https://www.nssl.noaa.gov/education/svrwx101/tornadoes/
TVRZENÍ Č. 3:
Tornádo je možné vyvolat a s počasím manipulovat pomocí látek vypouštěných z letadel.
FAKTA:
Ponecháme-li stranou nejrůznější nesmysly o chemtrails, experimenty s umělým vyvoláváním srážek, tzv. „cloud seeding,“ jsou velmi staré – datují se až do SSSR někdy v šedesátých letech minulého století. V poslední době zájem o ně opět vzrůstá, hlavně kvůli obavám z klimatické změny a nárůstu míst postižených těžkými suchy. Výsledky jsou však přinejlepším sporné. Problém je, že atmosférické podmínky nejsou nikdy identické, takže je prakticky nemožné verifikovat nebo falsifikovat pokusy vědeckou metodou. Pokud něco vysypeme do mraků a ono začne pršet, nemůžeme nijak potvrdit, zda začalo pršet díky tomu, anebo prostě „samo od sebe“. Dokážeme to jen odhadnout. Zdá se, že určitých dílčích úspěchů bylo dosaženo například s rozprašováním slané vody nebo částic jodidu stříbrného do formující se oblačnosti, ale od toho je celé světelné roky daleko k čemukoliv jako cílené vyvolání ničivé bouře s tornádem. Geoinženýrské projekty obecně spadají stále spíše do sféry Star Treku a většina vědců je k nim skeptická – jednoduše na ně nemáme ani technologie, ani peníze.
Zamyslet se stojí rovněž nad načasováním, jaké zpráva předpokládá: Podle ní americké letadlo prolétalo oblastí postiženou tornádem mezi 19:36 až 19:44 hodin. Dle časové osy však tornádo zasáhlo Břeclavsko v 19:23 a počátek formování bouře v Hruškách byl zaznamenán dokonce již v 18:10. Naopak poslední potvrzené místo výskytu tornáda je v čase okolo 19:45. I kdybychom teoreticky připustili, že ono záhadné „něco“ bylo vypuštěno dříve a rozptýlilo se v atmosféře, i pak by to muselo být schopno vyvolat jeden z nejničivějších meteorologických jevů v řádu maximálně minut. To je naprosto nereálné. Ostatně, i sugestivní snímek letadla vypouštějícího jakési látky do ovzduší, je zavádějící: Jde o snímek z postřiku proti komárům v Lousianě v USA v roce 2013.
ZÁVĚR Č 3:
Samotný předpoklad, že je možné tornádo vyvolat uměle, vypuštěním nějaké látky z letadla, je nesmyslný. Snímek předkládaný v souboru jako nepřímý důkaz je lživý. Nejde o nic, než snůšku spekulací z kategorie „chemtrails bludy.“
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/animace-podivejte-se-jak-postupovalo-tornado-na-morave-168241
https://www.youngstown.afrc.af.mil/News/Art/igphoto/2000083659/
https://www.scientificamerican.com/article/cloud-seeding-china-snow/