Autor řetězového mailu tvrdí, že není voličem ANO, ale Babiš a ANO dělají podle něj ekonomiku nejlépe z Evropy. A to i přes opozici, která všechno údajně sabotovala. EU se Babiše bojí, protože je velice schopný. Dokládají to podle něj i čísla z polské státní televize připojená jako snímky obrazovky a současně se tvrdí, že u nás o tom ČT mlčí.

Tvrzení:

I když na vládu stále prší stížnosti, ne vše je zřejmě tak špatné. Viděl jsem v polské televizi zajímavé grafy k celkovému zadlužení veřejných financí zemí EU v r. 2020 (v koronakrizi) v % HDP a k přírůstku v letech 2019-2020. V obou je naše republika na DRUHÉM nejlepším místě. Babiš a vláda tedy asi dělají ekonomiku téměř nejlépe z Evropy, ač opozice tvrdí opak. Opozice mluví o nezvládnuté situaci, dokládají tím nutnost změny vlády. Ale grafy ukazují něco úplně jiného. Vláda zvládla krizi dobře, když přičtěte negativní vliv opozice, která vše sabotovala.

Fakta:

Ta čísla a obrázky si musíme dát do souvislostí, aby bylo zjevné, jak je to s tím údajně skvělým hospodařením vlády Andreje Babiše.

Česká národní banka ve svém materiálu z uvádí graf, kde jako červenou linku vidíme dluh sektoru vládních institucí jednotlivých zemí. Kdo ví, co se v příslušných letech dělo a čí vlády u nás vládly, vidí, že se o nějaký jedinečný výkon Andreje Babiše a ANO nejednalo.

V letech 2007 – 2009 zde byla vláda Mirka Topolánka (ODS), kterou zastihla světová ekonomická krize v roce 2008. Za tu vláda samozřejmě nemohla. Nárůst dluhu byl tedy dán vnějšími světovými okolnostmi. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) byl ještě navíc obviňován, že zemi nezadlužuje ještě více. Pak následovala úřednická vláda Jana Fischera (2009 – 2010), Petra Nečase (2010 – 2013), úřednická Jiřího Rusnoka (2013 – 2014), Bohuslava Sobotky (ČSSD, 2014 – 2017) a Andreje Babiše (ANO, 2017 – 2021). Na první pohled je jasné, že dluh klesal už od dob Nečasovy vlády a pokračovalo to i za premiérů Rusnoka a Sobotky.

Kromě toho na rok 2020, ještě před krizí s covidem-19, plánovala vláda schodek státního rozpočtu 40 miliard korun. V té době mělo za sebou Německo pět let přebytkových rozpočtů v řadě, protože byl celosvětový růst. Jen my jsme tady za Babišova vládnutí nedokázali vytvořit nějaký finanční polštář, který by se za koronakrize dost hodil. Rozpočtové schodky navíc byly prostě utracené peníze. Na stavbě dálnic je to vidět docela jednoznačně. Vláda ANO nepostavila celkem nic a za nové dálnice se pokoušela vydávat opravené kilometry těch starých a některé silnice prostě převedla do kategorie dálnice, aniž se něco fakticky změnilo.

Finanční neschopnost premiéra a jeho ministryně financí Aleny Schillerové navíc může znamenat ohrožení v budoucnosti:

„Na letošní rok byl schválen deficit státního rozpočtu ve výši 500 mld. Kč a pro příští rok je vládou schválen deficitní státní rozpočet ve výši 390 mld. Kč. Na trajektorii, kterou vytváří takto vysoké deficity, nebude možné udržovat vládní dluh ani střednědobě, pokud nemají začít vznikat obavy ohledně jeho udržitelnosti. Jak již bylo výše naznačeno, riziko refinancování do značné míry souvisí se sebenaplňujícími se tržními očekáváními, což platí zejména pro země s rychle rostoucím zadlužením. Bez strategie konsolidace veřejných financí, která by zohledňovala i nepříznivý vliv stárnutí populace, by mohlo v delším horizontu dojít k citelnému zvýšení rizikové prémie.“

https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Rostouci-zadluzeni-statu-provazanost-mezi-vladnim-a-financnim-sektorem-a-rizika-pro-financni-stabilitu/

Pokud jde o investice, vláda Andreje Babiše se skutečně nevyznamenala:

Miroslav Kalousek: „My jsme investovali v dobách krize mnohem víc, než investovala tato vláda v dobách konjunktury. (…) V některých letech dokonce i absolutně. V roce 2017 vláda neinvestovala skoro vůbec.“ Události, komentáře, 11. listopadu 2020.“

Procentuální zastoupení investic ve výdajích státního rozpočtu i podíl ku HDP byl v době, kdy byl Kalousek ministrem financí, vyšší, než jak je tomu za Babišovy vlády. Absolutní investice byly vyšší jen v letech 2009 a 2010, a to než v roce 2018. V roce 2017 byly naopak nejnižší.

https://demagog.cz/politici/19

Tvrzení:

Z obou grafů jednoznačně vyplývá, že Česká republika si vede velice zdatně a pár měsíců před volbami vláda odevzdává finanční stav země ve velmi uspokojivém stavu. A to jak k průměru EU, tak i celkově. Nejsem voličem ANO, ale tato relevantní data by měl národ vědět. Politika je svinstvo a kampaň před volbami jeho přečerpávací žumpou… V té se demagogická opozice rochní. V Polsku to není tajné, kdypak to bude v ČT nebo na Seznamu.cz? Nikdy!

Fakta:

Není tomu tak. O těchto číslech ČT zprávu přinesla 28. 7. 2021, ovšem s upozorněním na to, jak neblaze se situace vyvíjí:

„Český vládní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupl v prvním čtvrtletí o 6,3 procentního bodu na 44,1 procenta HDP. Šlo tak po Kypru o druhý největší růst mezi zeměmi Evropské unie. Český vládní dluh je mezi státy sedmadvacítky šestý nejnižší. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, na která upozornila poradenská společnost Moore Czech Republic. V rámci celé EU stoupl vládní dluh o 2,4 procentního bodu na 92,9 procenta HDP, přičemž v prvním čtvrtletí dluh stoupl 23 z 27 členských zemí. Podle ministerstva financí bylo za růstem předfinancování letošních splátek dluhu. Ve zbytku roku již nárůst celkového zadlužení neočekává.“

Nikdo tedy žádní čísla a fakta, příznivá i nepříznivá, netají. Autor zřejmě nesleduje ČT pozorně.

https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3346930-vladni-dluh-ceska-rostl-v-prvnim-ctvrtleti-po-kypru-nejrychleji-ze-zemi-eu-uvadi


Elfové je v českém internetovém prostředí sebeprezentační název anonymní aktivistické skupiny, která si vzala za cíl „boj s internetovými trolly, kteří šíří dezinformace a proruskou propagandu“. Skupina se zformovala v roce 2018 po vzoru obdobných skupin v pobaltských státech, například Litvy, kde podobná aktivita vznikla asi o pět let dříve. Přijala od nich také označení za elfy.