Řetězovými e-maily je rozesílán text zaměřený proti EU, který tvrdí, že Česko bude muset přijmout zákon o strpění odmítnutých migrantů. Neúspěšní žadatelé o azyl, nebudou moct být deportovaní ze země. Vyvozuje se, že jedinou možností, jak se proti tomu vzepřít, je vystoupení z EU.
Tvrzení:
„Česko bude muset přijmout zákon o strpění odmítnutých žadatelů o azyl na svém území; je vymalováno! Když nejsou průchozí kvóty na přerozdělování migrantů v zemích EU, tak se to prostě udělá pomocí implementace evropských judikátů do českého práva a nazve se to jinak! Česká republika už nebude přijímat migranty, ale bude hostit “strpěnce” na svém území!“
Fakta:
Řada lidí zřejmě přehlédne, že se nejedná o novou zprávu. Aeronet ji zveřejnil 9. října 2019. Proto také polemika s touto dezinformací proběhla již tehdy a dnes je dobré zopakovat, o co jde.
Článek na serveru iRozhlas.cz se touto dezinformací zabýval už 12. října 2019. Píše se tam např.:
„Takzvaný institut strpění je součástí novely azylového zákona, kterou chce ministerstvo vnitra zpřísnit udělování azylu. Resort pod vedením Jana Hamáčka (ČSSD) navrhuje dva nové důvody, proč mezinárodní ochranu neudělit. Prvním je spáchání zvlášť závažného trestného činu, druhým pak ohrožení bezpečnosti státu. Pokud cizinci u nás z těchto důvodů nedostanou azyl, ale nemohou se zároveň vrátit kvůli ohrožení domů, budou moci využít právě možnosti takzvaného strpění…“
Proč se to řeší právě teď?
Vnitro návrh aktuálně poslalo do připomínkového řízení. Novelou zákona reaguje na rozsudek Evropského soudního dvora z letošního května, na který se obrátil český Nejvyšší správní soud. Ten řešil případ Čečence, kterému byl odebrán azyl kvůli spáchání trestného činu.
Soud si nebyl jistý, zda je to v souladu s Ženevskou úmluvou o uprchlících. Evropský soudní dvůr ale dal za pravdu ministerstvu. Konstatoval, že je možné azyl nejenom odebrat, ale také ho vůbec neudělit. Využít místo toho lze právě takzvané strpění.
Jde o novinku?
Nejde. Jak v otevřeném dopisu pro Okamuru upozornil Hamáček, takzvaný institut strpění v českém právním řádu existuje už dvacet let. Nyní se využívá třeba pro lidi, kteří Česko nemohou opustit například kvůli špatnému zdravotnímu stavu.
Posun bude podle chystané novely v tom, že cizinec, který by u nás páchal trestnou činnost, a přesto by měl na azyl nárok, tak ho nově nedostane. Místo toho dostane od vnitra pouze potvrzení o strpění, které mu umožní v Česku legálně pobývat do doby, než bude možné ho ze země vyhostit. „Pro migranty to znamená mnohem tvrdší podmínky,“ vysvětlil šéf resortu…
Je to diktát Bruselu?
Není. Jde o vlastní iniciativu ministerstva vnitra, které chce podmínky pro udělování azylu zpřísnit. Nedávné rozhodnutí soudního dvora, který jednal z popudu českého Nejvyššího správního soudu, resortu pouze rozvázal ruce.
Lidem, kteří využijí institut strpění, totiž po změně situace v jejich zemi nebude tak muset vnitro dlouze odebírat status uprchlíka, ale bude ho moci poslat rovnou pryč. ‘Strpěné osoby je možné navracet v podstatě ihned, nemusí se řešit odejmutí statutu azylanta, které se může protáhnout na roky,’ uvedl dále Hamáček.”
Shrnutí:
Jde o záležitost starou rok a půl, která se vydává za novinku. Nejde o „diktát Bruselu“, ale vlastní iniciativu z České strany. Cílem není usnadnit cizím státním příslušníkům pobyt na našem území, ale naopak možnost azyl neudělit nebo odebrat jednodušším způsobem a rychleji. Nejde o vnucování „migrantů“ „místo kvót“, protože tyto osoby na našem území již jsou. I z hlediska obecného chápání spravedlnosti je zřejmé, že pokud se u nás někdo například dopustil nějakého trestného činu, za který byl potrestán, bylo by nepřiměřené, aby byl vrácen do země původu, kde mu za současné situace hrozí například mučení nebo smrt a to ať už kvůli povaze tamního režimu, nebo z důvodu válečného konfliktu a podobně. Až toto ohrožení pro danou osobu pomine, může tam být vyhoštěn. Z hlediska celé společnosti se navíc jedná o jednotky případů, takže kvůli tomuto opatření nehrozí společenský rozvrat, zánik západní společnosti a naší suverenity, jak dezinformátoři tvrdí.