Výzkum publikovaný německým týdeníkem Die Zeit konstatuje výrazný nárůst útoků na uprchlická zařízení. Nejvíce jich bylo spácháno ve spolkové zemi Sasko.
Problematika útoků na uprchlíky není médii příliš často reflektovaná, přestože se v Německu jedná o poměrně závažný negativní trend. Vážnost situace dokládá zářijové vystoupení kancléřky Merkelové, která v razantním prohlášení slíbila důsledné vyšetření takových činů a pronásledování pachatelů takových útoků „všemi dostupnými prostředky“.
Jaká je ale realita? Jak vysoký je počet násilných činů spáchaných proti uprchlickým a azylovým domům a kolik z nich bylo doposud vyřešeno?
Na tyto otázky se zaměřil patnáctičlenný tým reportérů Die Zeit, který zkoumal všechny veřejně přístupné údaje o protiuprchlických útocích.
Zeit online a Die Zeit podrobil zkoumání 747 trestných činů spáchaných proti uprchlickým zařízením v loňském roce. Tyto činy vedené ve statistikách Spolkové kriminální policie, označované jako „relevantní přestupky v oblasti zločinů proti azylovým domům“ však zahrnují i přečiny s nízkou nebezpečností – jako ničení majetku, propagandistické přestupky, graffiti či podněcování k nenávisti.
Celkem ve 222 případech se ale jednalo o útoky násilné, tedy takové, které měly za následek zranění či byly takové povahy, že ke zraněním nim dojít mohlo, uvádí Die Zeit. Počet násilných útoků je však o 100 případů vyšší, než přiznává Německé Ministerstvo vnitra.
V 93 případech se jednalo o žhářské útoky zápalnými lahvemi a v celé polovině šlo o cílené útoky na obydlené budovy. Zraněno bylo 104 lidí a jen šťastnou náhodou tak doposud nikdo nepřišel o život.
Nárůst žhářských útoků v roce 2015 desetinásobně narostl, gradoval především v druhé polovině roku.
K nejvyššímu počtu útoků došlo ve východní části země a vůbec nejnebezpečnější spolkovou zemí se v tomto ohledu stalo Sasko.
Ukázalo se, že útoky se policii nedaří objasňovat, což Die Zeit dává do souvislosti především s nízkým počtem policistů a častou odlehlostí uprchlických center. Z celkového počtu 222 útoků se ve 169 případech nepodařilo vůbec identifikovat podezřelé z útoku a pouhé čtyři případy doposud vedly k odsouzení pachatelů.