I e-maily je rozesílán text, který tvrdí, že Raman Pratasevič prý má neonacistickou minulost, měl základnu v ČR pod dozorem BIS a byl úkolován CIA. Nyní, když Prataseviče zadrželi, prý hrozí, že běloruské KGB vyzradí informace mj. o tom, že se Česká republika podílela na přípravách atentátu na Lukašenka v chystaném státním převratu. Vše vychází z článku na Aeronetu. Text analyzují Čeští elfové.
ÚVODNÍ POZNÁMKA:
Vzhledem k tomu, že prakticky celý text Aeronetu není nic než zhuštěná konspirační teorie, asi nemá smysl rozebírat po jedné každou větu, soustředil jsem se spíše na celková tvrzení.
TVRZENÍ Č. 1:
Celý text v zásadě rozvíjí nepodložené spekulace, podle nichž je Raman Pratasevič jakýsi „Minský šakal“, profesionální tajný agent či snad dokonce potenciální zabiják plánující vraždu běloruského diktátora Lukašenka ve spolupráci se CIA, Georgem Sorosem, organizací NED, BIS atd.
FAKTA:
Coby novinář a představitel běloruské opozice pochopitelně Pratasevič cestuje po světě, i po místech konfliktů. Svoji politickou angažovanost nikdy nijak nezastíral a pokud by měl být agentem CIA každý novinář, který kdy navštívil americké Ministerstvo zahraničí nebo USA, musel by být za špiona dřív či později označen prakticky kdokoliv s novinářskou legitimací. Vzhledem k poměrům v Bělorusku je rovněž pochopitelné, že řada opozičních organizací sídlí v zahraničí a rovněž řada zahraničních institucí v nějaké míře demokratickou běloruskou opozici podporuje. Rétorika Aeronetu zde připomíná rétoriku užívanou komunisty na adresu rádia Svobodná Evropa. Nehledě na George Sorose (bez něj samozřejmě žádná konspirace není to pravé…), ani organizace NED (National Endowment for Democracy) rozhodně není pobočkou CIA nebo „nátlakovou organizací“, za kterou ji článek vydává. NED je americká grantová organizace pro podporu demokracie a lidských práv založená v roce 1983. Od té doby se angažovala na mnoha místech, podporovala politické vězně a disidenty v Číně a Severní Koreji, organizace na podporu ženských práv v muslimském světě a mnoho jiných. Její financování i cíle jsou průhledné a snadno dohledatelné. A také stojí za zmínku, že lidé, kteří měli Ramana Prataseviče možnost osobně poznat, ho vesměs popisují jako sice zapáleného a nadaného novináře, ale také zbrklého, chaotického nešiku, který ztrácí věci, má problémy s orientací a obecně není příliš praktický. Rozhodně nepůsobí jako vhodný materiál na profesionálního vojáka, natož pak tajného agenta nebo dokonce „asasína.“
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/National_Endowment_for_Democracy
ZÁVĚR Č. 1:
Celý text není nic než nepodložená paranoia. Článek nepředkládá naprosto žádné důkazy pro to, co prezentuje jako fakta, a pokud by se stejným způsobem aplikoval na jakéhokoliv novináře nebo exilového politika z totalitního státu, dalo by se dojít k úplně stejným závěrům.
TVRZENÍ Č. 2:
Raman Pratasevič je neonacista, který v době bojů na Donbase bojoval v řadách batalionu Azov, obecně pokládaného za neonacistickou milici.
FAKTA:
Ponechme stranou, nakolik je reputace Azovu oprávněná a nakolik jde o dílo propagandy snažící se vykreslit každého ukrajinského vojáka bojujícího na Krymu jako nácka – symbolika Azovu je samozřejmě problematická a někteří jeho důstojníci mají k extrémní pravici opravdu blízko. Tvrzení, že Raman Pratasevič v jeho řadách aktivně bojoval, se poprvé objevilo v září 2020 na Telegramu a pocházelo z anonymního účtu podporujícího Alexandra Lukašenka. Následně bez povšimnutí zapadlo. Teprve relativně nedávno ho znovu vytáhl Segej Markov, pracovník ruského propagandistického média News Front a Christopher Miller, spravující účet Anti-Fascism & Far Right @FFRAFAction na Twitteru, názorově se v podstatě hlásící k hnutí Antifa. Miller systematicky blokuje a maže jakékoliv oponentní komentáře na svém účtu, diskusi o svých tvrzeních vůbec nepřipouští. Následně se objevila údajná fotografie Prataseviče na obálce jednoho z čísel věstníku batalionu Azov (viz. Dále), což také byl a dodnes je jediný důkaz pro celé tvrzení.
Neexistuje jediný očitý svědek, který by potvrdil, že viděl Prataseviče se zbraní v ruce. Švédský občan Mikael Skillt, který jako dobrovolník v Azovu bojoval v roce 2014, kdy tam měl být i Pratasevič, popřel, že by ho někdy na bojišti potkal, přestože si je jistý, že znal všechny Bělorusy, kteří tou dobou v Azovu bojovali. Bývalý velitel Azovu Andrij Biletskyj ve svém vyjádření napsal, že si vzpomíná na Prataseviče jako na jednoho z reportérů, který usiloval o osvobození okupované části Ukrajiny, ale rozhodně nebyl vojákem. Stojí přitom za zmínku, že překlad Biletského slov byl, omylem či záměrně překroucen: Slovo „боровся“ usilovat, bylo zaměněno za „бився“ tedy bojovat. Ve výsledku tak vznikl překlad, tvrdící, že Raman Pratasevič bojoval za osvobození okupované Ukrajiny, což je ovšem v tomto kontextu dezinterpretující: Pouze usiloval o získání akreditace, která by mu umožnila monitorovat události na ukrajinské frontě.
A konečně rovněž stojí za zmínku, kým je narativ o Pratasevičovi bojujícím v Azovu šířen a kde se poprvé objevil. Článek, z něhož očividně vychází text Aeronetu, publikovala anglická mutace RT, tedy hlásná trouba putinovské propagandy, už 26. května. Následně započala exploze šíření po twitterových účtech, v drtivé většině prokremelských nebo podporujících běloruský režim. Nechybí notoričtí konspirační teoretici jako Ivan Kačanovskij a Ben Norton, anebo krajně levicový antisemita Volodymyr Iščenko.
Zdroje:
http://euromaidanpress.com/2021/05/26/protasevich-is-a-dissident-not-a-neo-nazi/
https://t.me/BiletskyAndriy/1838
https://twitter.com/MikaelSkillt/status/1397078900316966915
https://www.rt.com/russia/524867-belarusian-activist-neo-nazi/
https://twitter.com/ol_ignatenko/status/1396887751069470726
https://www.nihilist.li/2021/02/22/volodymyr-ishchenko-and-his-smear-campaign/
https://www.bbc.com/news/world-europe-57239521
ZÁVĚR Č. 2:
Tvrzení, že Raman Pratasevič byl bojovníkem v batalionu Azov, je vymyšlené. Neexistuje jediné svědectví nebo věrohodný důkaz, který by ho podporoval. Systematicky je šířeno lidmi spojenými v běloruským, anebo ruským režimem ve snaze Prataseviče zdiskreditovat a ospravedlnit jeho únos.
TVRZENÍ Č. 3:
Raman Pratasevič se nachází na obálce jednoho z věstníků Batalionu Azov.
FAKTA:
Fotografie titulní stránky věstníku se vynořila poprvé na telegramovém účtu spravovaném – dle vlastního přiznání – bývalým anarchistou a drogovým dealerem, který bojoval v Azovu a ze strachu před trestním stíháním uprchl z Ukrajiny. Následně ji převzal výzkumník skupiny Bellingcat Oleksij Kuzmenko, který použil software pro porovnání tváří založený na neuronových sítích. Dle jeho výsledku byla pravděpodobnost shody Prataseviče s mužem na obálce 0.7, jenže to vzhledem ke špatné kvalitě snímku neznamená mnoho. Kuzmenko přesto tento výsledek považoval za důkaz, a Bellingcat ho dosti unáhleně publikoval na svých stránkách. O pár dnů později Sergej Filomonov, další veterán Azovu, vydal prohlášení, podle něhož je na obálce ve skutečnosti Andrij Snitko. Tento mladý ukrajinský dobrovolník padl u Donbasu v roce 2014 a posmrtně byl vyznamenán za statečnost. V batalionu Azov je Snitko dodnes bezmála uctívanou hrdinskou postavu a jeho umístění na obálku věstníku tak dává mnohem větší smysl než u případně vojákům z batalionu neznámého Prataseviče, uvnitř čísla se navíc nachází báseň o bitvě, kde padl. Zbylé fotografie, které Aeronet ke svému článku přiložil, jsou už ryze manipulativní: Žádný z vojáků není Raman Pratasevič, a u jednoho dokonce ani není vidět tvář.
Zdroje:
https://twitter.com/FilimonovSerhii/status/1397117988336283648
https://ukraine-memorial.org/ua/biography/snitko-andriy-volodimirovich/
https://archive.org/details/black_sun/Chorne_Sontse_15_20150703/mode/2up
ZÁVĚR Č. 3:
Na fotografii vydávané za důkaz není Raman Pratasevič, ale padlý ukrajinský voják Andrij Snitko. Podobnost mezi Pratasevičem a Snitkem je pouze náhodná, potvrzením byla jen počítačová analýza, která už kvůli špatné kvalitě snímku na věstníku rozhodně nemá váhu důkazu, jaká mu je přikládána. Zbylé fotografie v článku jsou už zcela manipulativní a lživé.