Na blogu iDNES je zveřejněný otevřený dopis ministru zdravotnictví a poslancům Jiřího Johna, ve kterém předkládá argumenty pro používání léku ivermektin k léčbě onemocnění COVID-19. Pan John se ptá, proč nebyl ivermektin povolen na léčení covidu, což není pravda, jelikož tento lék byl u nás povolen od počátku března 2021 z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. Toto dočasné povolení však koncem srpna vypršelo a nebylo prodlouženo. Jedním z důvodů je patrně to, že studie, které poukazovaly na možný přínos ivermektinu v léčbě tohoto onemocnění byly staženy z podezření na manipulace dat, nedostatečnou transparentnost a metodické chyby [1, 2, 3, 4]. Z tohoto důvodu byla také stažena studie, která tyto menší studie dávala dohromady (tzv. meta-analýza) za účelem zjištění reálného efektu [5]. Přestože opravdu tento lék je poměrně bezpečný, jeho uživatelé se i tak vystavují rizikům nežádoucích účinků, které nejsou vykoupeny přínosem v léčbě. V průběhu roku tak docházelo k vyšší četnosti hlášení symptomů z předávkování, interakcí a nežádoucích účinků tohoto léku, které zaznamenaly například americká toxikologická centra [6, 7]. Autor otevřeného dopisu na několika místech používá zdroje uskupení FLCCC, které ivermektin propaguje [8], a které i stojí za několika výše zmíněnými pochybnými studiemi [9] a jejich souhrnem (ivmmeta.com, c19ivermectin.com]. Tento souhrn sice může vypadat na první pohled velmi robustně, nicméně se jedná o automaticky vytvářenou hromadu dat, která je zkreslená a metodicky špatně (až manipulativně) provedená (pro bližší zájemce například zde). Jiří John přínos léku dále dokládá údajnými daty z indického státu Uttar Pradesh. Situace v tomto státě je však složitější: kromě rozdílů v testování a předchozím promoření mohly hrát roli i další politické a sociální faktory, jak je podrobněji rozepsáno zde. Česká média ivermektinu v průběhu roku věnovala enormní prostor a zmínky o této léčbě se vyskytovaly dlouhé měsíce na předních českých webových stránkách. V průběhu roku se případu toto léku mimo jiných věnovala Ludmila Hamplová ze Zdravotnického deníku, jejíž souhrn je možné si přečíst zde.
Kromě vakcinace je skutečně vhodné mít k dispozici dostupnou také léčbu – ať už preventivní, nebo takovou, která sníží rizika hospitalizací nebo úmrtí. Kromě nových (a často dražších) léků vyvíjených přímo proti covid běží celosvětově řada studií a zkoušení s využitím již dostupných a levnějších alternativ, které by učinily léčbu dostupnou. Pro podstatu věci (zda by se měl na covid nasadit ivermektin) nyní není relevantní, zda farmaceutické koncerny vydělávají jak na širší možnosti prevence, tak na léčbě kritických stavů novými a drahými léky. Ponechme stranou nyní také to, že ani u mnohých fungujících léků opravdu neznáme mechanismus účinku, nebo se v průběhu let zjistí, že mají ještě i jiná využití (např. zmiňovaný sildenafil v léku Viagra, nebo to, že warfarin na ředění krve se používá i jako jed na krysy – kde se využívá jeho účinek: ředění krve). Bez ohledu na mechanismus je zásadní otázka zde, zda ivermektin u covid pomáhá nebo ne – dosavadní důkazy tomu nenasvědčují.