Čeští elfové zveřejnili analýzu, která ukazuje nový, ale rychle sílící typ dezinformačního provozu: průmyslově vyráběný AI obsah, který se netváří jako klasický ideologický manifest, ale jako nekonečný proud šokujících, dojemných nebo pobuřujících příspěvků. Podle analýzy zmapovali více než 35 facebookových stránek, profilů a webových domén, které mezi 18. květnem a 6. červnem 2026 šířily politický clickbait, smyšlené příběhy a emočně polarizující narativy. Jména jako Časopis.Cz, Denní zprávy, Scéna Česko, The Prague Dispatch nebo Nexus Times mají budit dojem lokálních či zpravodajských projektů. Ve skutečnosti jde podle Elfů o součást širšího ekosystému AI balastu.
Podstatné je, že zde nejde jen o jednu konkrétní nepravdu, kterou lze vyvrátit a tím věc uzavřít. Taktika je jiná: zaplavit digitální prostor takovým množstvím nekvalitního, falešného nebo zavádějícího obsahu, že uživatel ztrácí orientaci. Čeští elfové pro to používají výstižný pojem „cenzura šumem“. Neumlčuje se tím jeden konkrétní článek nebo jeden konkrétní novinář. Veřejný prostor se prostě zasype odpadem, ve kterém se skutečné informace hledají stále hůř.
Mechanismus je jednoduchý a účinný. Příspěvek ukáže známou politickou tvář, přidá smyšlený výrok nebo emotivní scénu a spoléhá na to, že lidé budou reagovat dřív, než začnou ověřovat. Typickým příkladem je falešné tvrzení o Evě Pavlové, která měla údajně navrhovat eutanazii pro seniory. Podle analýzy vyvolal takový příspěvek během méně než 48 hodin tisíce reakcí, komentářů a sdílení. Zvlášť znepokojivé je, že část reakcí nebyla jen kritická, ale otevřeně dehumanizační a násilnická.
Výrazným terčem tohoto obsahu jsou prezident Petr Pavel a první dáma Eva Pavlová. Podle Českých elfů tvoří zhruba 80 procent českého obsahu v daném vzorku právě dehonestace hlavy státu a jeho okolí. Objevují se smyšlené výroky, vymyšlené skandály i údajné incidenty, které se ve skutečnosti nestaly. Cílem není informovat, ale spustit okamžitou negativní emoci: vztek, odpor, pohrdání. V takovém prostředí už pak samotné vyvrácení konkrétního hoaxu často nestačí, protože mezitím vzniknou desítky dalších.
Zajímavá je i druhá strana téže mašinerie. Asi desetina českého obsahu podle analýzy naopak vykresluje premiéra Andreje Babiše v sentimentálním a adorujícím světle. Objevují se falešné gratulace, rodinné scény, příběhy o pomoci dětem nebo dojemné výjevy, které mají vyvolat sympatie. Emoční páka je tedy stejná, jen obrácená: místo nenávisti se vyvolává dojetí. Nejde o standardní politickou propagaci s argumenty, ale o emocionální manipulaci zabalenou do líbivého AI obrázku nebo krátkého příběhu.
Právě strojová výroba přitom zanechává stopy. Analýza upozorňuje na opakující se formulace, jazykový guláš, cizojazyčné prvky v údajně českém obsahu, nelogické detaily v obrázcích nebo recyklaci stejných motivů v různých zemích. Výmluvný je příklad „stejného miminka“, které se objevilo u falešného příběhu kolem Andreje Babiše i Donalda Tuska. Takové chyby nejsou náhodné lapsy autora, ale typický důsledek masové produkce generované podle šablon.
Motivace nemusí být jen politická. Velkou roli hrají také peníze. Příspěvky často odvádějí uživatele na weby zahlcené reklamou, kde každý klik znamená příjem. Emoce jsou návnada, reklama je výdělek. Pokud navíc stránky vystupující jako české či lokální spravují podle transparentnosti Facebooku účty z Vietnamu, Kambodže, Tanzanie nebo dalších mimoevropských zemí, je to další varovný signál. Nemusí jít vždy o přímé řízení politické kampaně, ale efekt je zřejmý: polarizace společnosti, znehodnocení veřejné debaty a finanční zisk z lidského rozčilení.
Obrana začíná u jednoduché otázky: proč ve mně tento příspěvek vyvolává tak silnou emoci? Pokud nás má během několika sekund rozzuřit, dojmout nebo přimět ke sdílení, je namístě zpomalit. Zkontrolovat zdroj, podívat se, kam vede odkaz, všímat si divných jazykových chyb, přehnaných titulků a podivných webů plných reklam. AI dezinformace nevyhrávají tím, že jsou přesvědčivé. Vyhrávají tím, že je lidé šíří rychleji, než je stihnou číst.
