Šíří se další video, ve kterém v dezinformačním projektu Stew Peters Show vystupuje Jane Rubyová a opět přináší údajné důkazy, že vakcíny proti COVID-19 obsahují grafen. Mají to dokazovat kovové částečky, které prý byly objeveny ve vakcínách. Faktem je, že byly objeveny jen v jedné šarži v Japonsku.
Jisté je jedno. Údajné kovové částečky nemohou dokazovat přítomnost grafenu ani oxidu grafenu. Grafen totiž není kov, není ani magnetický a není ani polovodič. Grafen je polokov. Vyrobit grafen a jeho deriváty je přitom velmi nákladné. Grafen navíc není rozpustný a proto se tedy nemůže podávat v roztoku. Rozpustnější forma než grafen je oxid grafenu, který je derivátem grafenu. Dr. Matthew Didasio publikoval na Twitteru rychlý experiment ve kterém ukázal, že kapaliny obsahující oxid grafenu mají tmavohnědou nebo černou barvu, zatímco lahvičky s vakcínami jsou obvykle bezbarvé nebo světle žluté.
Oxid grafenu neboli tzv. grafenoxid je sloučeninou kyslíku, vodíku a uhlíku. Tato sloučenina se stala v poslední době cílem několika vědeckých projektů, které se snaží nalézt benefity této částice a jak je využít pro naše dobro. Grafenoxidem se v České republice zajímá kupříkladu Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, které v odborném časopise Carbon zveřejnilo výsledky studie o grafenoxidu. Sám autor práce Tomáš Malina říká: „Na rozdíl od samotného grafenu se oxidovaný grafen (grafen oxid) ve vodě velmi dobře rozptyluje a nabízí tak velký aplikační potenciál například v biomedicíně při cíleném transportu léčiv, v nových technologiích ukládání energie a řadě environmentálních technologií. Bylo prokázáno jeho využití například při odsolování mořské vody nebo odstraňování radionuklidů a dalších znečišťujících látek z vod. V této souvislosti si vědecká komunita již dlouhou dobu klade otázku, zda oxidovaný grafen může negativně ovlivnit mikroorganismy přítomné v povrchových vodách. Cílem našeho výzkumu bylo právě nalezení mechanismu interakce těchto uhlíkových 2D materiálů s řasami a sinicemi, které jsou základní složkou v potravinovém řetězci ve vodním ekosystému.“
Jak vidíme, jedná se o látku, jež má spoustu potenciálních benefitů. Smutným příkladem dezinformací je situace, kdy bývalá zaměstnankyně společnosti Pfizer uvedla, že se tato látka nachází i ve vakcínách proti COVID-19. Pokud se podíváme na ověřená fakta, zjistíme, že tato paní pracovala ve společnosti Pfizer v devadesátých letech, kde již od té doby nepůsobila, můžeme se tedy domnívat, že zřejmě o chodu výroby vakcín nemá dostatečné informace a není denně v kontaktu s postupy společnosti. Další pravdou je, že složení vakcín je dohledatelné a sami výrobci vakcín jej musí povinně uveřejnit, ve složení očkovací látky se oxid grafenu nepodařilo nalézt. Jelikož s oxidem grafenu ještě nejsme příliš obeznámeni, práce s grafenoxidem probíhá opatrně a svůj plný potenciál zřejmě ukáže až časem, je tedy vysoce nepravděpodobné, že by se již nyní masově používal při výrobě vakcín, kterými se dennodenně očkují tisíce lidi na celé planetě.
Jakýkoliv kov samozřejmě sám o sobě nemůže nic dělat. Potřeboval by k tomu zdroj energie. Využít nanomateriálu k přenosu informací zatím funguje jen na teoretické rovině. Rozhodně je vyloučeno, že by jakýkoliv kov dokázal přenést jakoukoliv informaci do lidského organismu.