Jan Čížek ve facebookovém příspěvku z 2. listopadu vypráví o známém, jehož zaměstnankyně v úklidové firmě prý odmítají výplatu na účet. Přisuzuje jim snahu nepřijít o dávky a tvrdí, že každá dostává od státu kolem 30 tisíc korun měsíčně. Dodává, že peníze od Česka dostává každý Ukrajinec. Podle údaje, který má redakce k dispozici, měl příspěvek přes čtyři tisíce sdílení. O konkrétní firmě a jejích zaměstnankyních máme jen Čížkovo zprostředkované vyprávění.
Čížek přitom sám uvádí příklad, který jeho tvrzení vyvrací. 30 538 Kč je modelová dávka pro tříčlennou domácnost bez příjmu. Podle pravidel humanitární dávky se matce pečující o tříleté dítě započítá 4 860 Kč, mladšímu dítěti 3 490 Kč a osmiletému 4 188 Kč. To je dohromady 12 538 Kč na živobytí. Při splnění podmínek pro bydlení se připočte dalších 18 000 Kč za všechny tři. Nárok podle zákona č. 66/2022 Sb. mají lidé s dočasnou ochranou, kteří o dávku požádají a jejichž příjmy a majetkové poměry splňují zákonné podmínky.
Čížek také tvrdí, že výplata na účet dávku sníží a hotovost ji pomůže zachovat. Úřad práce však při výpočtu zohledňuje započitatelné příjmy domácnosti z předchozího měsíce bez ohledu na způsob výplaty. Výdělek z českého zaměstnání se dokládá potvrzením zaměstnavatele podle § 6c. Výpisy z účtů slouží i ke kontrole úspor. Hotovost je navíc podle § 142 zákoníku práce zákonný způsob výplaty, například když zaměstnanec s převodem na účet písemně nesouhlasí. Samotná žádost o hotovost tedy nic nevypovídá o tom, zda někdo přiznal příjem.
Podobně vzniká tvrzení o „typické“ rodině se 100 tisíci měsíčně. Čížek k dávce pro matku bez příjmu přičetl dva údajné výdělky načerno po 35 tisících korunách. Pokud by rodina s dětmi z jeho příkladu měla 70 tisíc korun započitatelných příjmů, vyšla by jí podle zákonného výpočtu dávka na nulu. Aby Čížkův součet fungoval, musela by rodina příjmy zatajit. Policie případy zamlčování příjmů eviduje. Čížek ale nepředložil důkaz, že k tomu došlo v popsané firmě nebo že jde o obvyklý příjem ukrajinských rodin.
Skutečné výplaty vypadají jinak. Podle červencového přehledu MPSV stát v červenci 2026 vyplatil přibližně 36 500 humanitárních dávek za 545,3 milionu korun. Na jednu vyplacenou dávku tak připadlo v průměru necelých 15 tisíc korun. Od ledna do července 2026 stát vyplatil 4,17 miliardy, meziročně asi o 23 procent méně. Čížkem zmíněných osm miliard má základ v minulých výdajích. Podle státního závěrečného účtu stála dávka v roce 2024 osm miliard a v roce 2025 8,8 miliardy korun.
Čížek pak z chystaných škrtů odvozuje údajný paušál 15 tisíc korun na rodinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura ale mluvil o snížení celkových výdajů o čtyři miliardy. Dopad na jednotlivé domácnosti závisí na tom, jak by se změnila pravidla nároku a výpočtu dávky. Z oznámené úspory výši dávky pro konkrétní rodinu spočítat nelze.
Příspěvek nakonec dává humanitární dávku do souvislosti se schodkem státního rozpočtu. Uvádí přitom pouze výdaje a pomíjí daně a pojistné. Podle modelu ministerstva práce a sociálních věcí za první tři čtvrtletí 2025 převýšily příjmy spojené s lidmi s dočasnou ochranou výdaje na jejich podporu o 11,7 miliardy korun.
