Daniel Vávra tvrdí, že 27 % patnáctiletých neumí číst a téměř třetina nezvládne jednoduché násobení. Čísla z PISA 2025 mají reálný základ, jejich výklad však zavádí. Výsledky navíc nedokazují vinu inkluze.
Herní vývojář Daniel Vávra ve facebookovém příspěvku ze 7. října tvrdí, že 29 % patnáctiletých dětí nedokáže vypočítat 30 × 150 a 27 % neumí číst. Následuje věta: „Tři české patnáctileté děti z deseti jsou negramotní debilové.“ Příspěvek přebírá také web Nespokojený. Vávra v něm spojuje slabé výsledky s progresivním školstvím, inkluzí a liberální výchovou.
Uváděná procenta odpovídají výsledkům mezinárodního šetření PISA 2025. Jejich význam je ale jiný: 29 % českých žáků nedosáhlo základní, druhé dovednostní úrovně v matematice a 27 % ve čtení. Nejde o výsledky přijímacích zkoušek Cermatu ani pouze o deváťáky. Podle národní zprávy České školní inspekce byli do šetření zahrnuti patnáctiletí žáci základních i středních škol.
Z nedosažení základní čtenářské úrovně nelze udělat závěr, že celá tato skupina vůbec neumí číst. OECD rozlišuje i nižší úrovně čtenářských dovedností: například žáci na úrovni 1a rozumějí doslovnému významu vět či krátkých pasáží a dokážou vyhledat informace v krátkém textu. Slabá čtenářská gramotnost je vážný problém, ale není automaticky úplnou negramotností. Obtíže s porozuměním a využitím textu nelze zaměňovat za neschopnost přečíst jednoduché sdělení.
Podobný posun nastává u matematiky. Údaj 29 % popisuje celkovou úroveň matematické gramotnosti, nikoli neúspěšnost v jediném příkladu 30 × 150. Národní zpráva uvádí, že matematická část využívala soubor 180 testových položek, z nichž každý žák řešil jen vybranou část. Ověřitelný podklad pro tvrzení, že právě uvedené násobení nezvládlo 29 % žáků, jsme nedohledali; předložený příspěvek jej neposkytuje. Bez přesného zadání a výsledků dané položky toto tvrzení nelze potvrdit. Ani výběr ze čtyř odpovědí sám o sobě neruší potřebu úlohu vyřešit.
Ani doložená chyba v jednoduchém příkladu by však nestačila k posouzení inteligence dítěte. Vedle neznalosti může chybnou odpověď ovlivnit nervozita, nepozornost, přehlédnutí zadání nebo časový tlak. Metaanalýza 238 studií zjistila souvislost mezi úzkostí z testování a horšími vzdělávacími výsledky, včetně výkonu ve standardizovaných testech. U zkoušek s významnými důsledky byla také vyšší úzkost. To neznamená, že všechny slabé výsledky vysvětluje stres. Znamená to, že chybné řešení není samo o sobě důkazem nízké inteligence a už vůbec neopravňuje k plošnému nálepkování dětí.
Nepodložené je také připsání výsledků inkluzi či liberální výchově. Samotná uvedená procenta neprokazují příčinu slabého výkonu. OECD upozorňuje na metodické omezení dat PISA: statistické vztahy mezi způsobem výuky a výsledky žáků nelze automaticky vykládat jako příčinu a následek. Pro posouzení vlivu konkrétní reformy by bylo nutné zohlednit také další okolnosti. PISA například sleduje rodinné zázemí či podmínky vzdělávání. Vávra místo takové analýzy nabízí vlastní politické vysvětlení.
Vávrova kritika přitom vychází ze skutečného problému. Podle OECD se čeští žáci oproti roku 2022 v matematice a čtení zhoršili. Současně však v obou oblastech zůstávají nad průměrem OECD, stejně jako v přírodních vědách. Nadprůměrné výsledky nejsou důvodem přehlížet žáky se slabými dovednostmi. Zhoršování je ale potřeba popsat přesně a jeho příčiny zkoumat, nikoli z něj bez dalších důkazů vyvozovat selhání konkrétního přístupu k výuce.
Verdikt: zavádějící. Procenta mají reálný základ, Vávra však mění jejich význam. Výsledky PISA nedokládají, že 27 % dětí vůbec neumí číst, ani samy o sobě nepotvrzují tvrzení o příkladu 30 × 150. Označení dětí za „debily“ je urážlivý hodnotící soud, nikoli výsledek odborného měření. Vinu inkluze či liberální výchovy příspěvek neprokazuje.
