Jindřich Rajchl vydává ochotu Ukrajinců jednat s Ruskem za potvrzení svých názorů. Průzkum však nezjišťoval souhlas s ruskými podmínkami. A odmítání další Zelenského kandidatury neznamená požadavek na jeho okamžitý odchod.
Jindřich Rajchl na Facebooku tvrdí, že tři čtvrtiny Ukrajinců chtějí „uzavření rychlého míru s Ruskem“ a více než polovina si nepřeje pokračování Volodymyra Zelenského. Z toho vyvozuje, že se shodují s jeho názory. Podle jeho příspěvku tak na Ukrajině buď žije „75% proruských kolaborantů“, nebo česká opozice a mainstream „celou dobu lhali“. Výsledky průzkumu ale takový závěr nepodporují.
Uvedená čísla odpovídají průzkumu Omnibus, který Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS) uskutečnil 12.–21. září 2026 a zveřejnil ve dvou zprávách 5. a 6. října. Telefonicky oslovil 1 002 dospělých obyvatel území pod kontrolou ukrajinské vlády, vybraných pomocí náhodně generovaných mobilních čísel. Otázky byly zařazeny na objednávku nevládní organizace Forum. Šetření nezahrnovalo obyvatele okupovaných území ani občany, kteří po 24. únoru 2022 odešli do zahraničí. Institut upozorňuje i na možná systematická zkreslení způsobená válečnými podmínkami.
Údaj 75 % se vztahuje k otázce, která v českém překladu zní: „Připouštíte, nebo nepřipouštíte nynější jednání s Ruskem o ukončení války?“ Jednání připouští 75 % respondentů, odmítá je 21 %. KIIS výslovně zdůrazňuje, že se otázka týkala samotného jednání, nikoli ústupků Rusku. Vykládat výsledek jako podporu takových ústupků je podle institutu nesprávné.
Průzkum se zabýval také konkrétním scénářem příměří. Podpořilo by jej 69 % dotázaných, ovšem za podmínek, že se boje zastaví na současné frontové linii, Ukrajina právně neuzná okupovaná území za ruská, bude dál posilovat armádu a pokračovat směrem k EU a NATO. Otázka přitom výslovně počítala s nemožností uzavřít plnohodnotnou mírovou smlouvu s Ruskem. Souhlas s tímto scénářem tedy nelze zaměňovat za souhlas s libovolnými podmínkami ukončení války.
Současně 62 % respondentů uvedlo, že je připraveno snášet válku tak dlouho, jak bude potřeba. Ochota jednat a připravenost pokračovat v obraně se nevylučují. Člověk může připouštět hledání dohody a současně odmítat ukončení odporu bez přijatelných podmínek.
Také tvrzení o Zelenském má pravdivé jádro, ale potřebuje upřesnění. Podle druhé zprávy KIIS 53 % dotázaných soudí, že se má omezit na současné funkční období. Jeho účast v příštích volbách podporuje 42 %, zbývajících 5 % nemá jasno. Otázka připomínala jeho původní záměr vykonávat funkci jediné období. Zjišťovala tedy názor na další kandidaturu, nikoli požadavek na okamžité odstoupení.
Stejný průzkum navíc ukázal, že 71 % respondentů chce volby až po skončení války; jejich uspořádání nyní požaduje 24 %. KIIS vysvětluje, že poptávka po obnově politických elit se týká období po válce. Z odmítání další Zelenského kandidatury proto nelze vyvozovat, že většina Ukrajinců chce jeho okamžitou výměnu.
Verdikt: zavádějící. Rajchl vychází ze skutečných čísel, ale ochotu jednat mění v podporu blíže neurčeného „rychlého míru“ a vypouští podstatné podmínky. Průzkum také nezjišťoval, zda Ukrajinci souhlasí s jeho názory. Závěrečná volba mezi „proruskými kolaboranty“ a údajnou lží médií je falešné dilema. Přání ukončit válku, kritika prezidenta a podpora obrany vlastní země mohou existovat současně. Samy o sobě nedokládají proruský postoj ani správnost Rajchlových politických závěrů.
Zdroje: KIIS – válka a mír, 6. října 2026; KIIS – Zelenskyj a volby, 5. října 2026. Rajchlův příspěvek byl posuzován podle dodaného screenshotu.
