V příspěvku Evy Černochové se znovu objevuje článek Novinek z 3. května 2012 s titulkem „Pád ekologické modly: větrné elektrárny vyvolávají změnu klimatu“. Text skutečně existuje a obsahuje i tvrzení, že nová studie „likviduje větrné elektrárny jako čistý zdroj energie“. Takové sdílení může vytvářet dojem, že média kdysi přiznávala nepříjemnou pravdu, kterou dnes označují za dezinformaci. Jenže pravdivost vědeckého závěru nelze odvozovat od toho, že jej kdysi otiskl zpravodajský server.
Původní studie týmu Liminga Zhoua, zveřejněná 29. dubna 2012 v časopise Nature Climate Change, zkoumala družicová měření teploty zemského povrchu v oblasti čtyř velkých větrných farem v Texasu v letech 2003–2011. Zjistila trend oteplení až 0,72 °C za desetiletí, především v noci, v místech s turbínami oproti blízkým oblastem bez nich. Tento výsledek není vymyšlený. Dánsko však součástí tohoto výzkumu nebylo.
Vědci vysvětlovali pozorovaný vliv především promícháváním vzduchu. Povrch se po západu slunce ochlazuje a za vhodných podmínek se nad chladným přízemním vzduchem nachází teplejší vrstva. Turbulence za rotory zesiluje jejich promíchávání, čímž se teplejší vzduch dostává níže. V okolí turbín se tak může zvýšit noční teplota povrchu. Samotné zjištění ovšem nedokazuje, že větrná energie ztrácí svůj klimatický přínos.
Autoři výslovně upozornili, že teplota povrchu není totéž co teplota vzduchu uváděná v předpovědích počasí. Varovali také před přenášením výsledku na jiné oblasti, celý svět či další desetiletí. Sledovaný region zažíval rychlou výstavbu turbín. U konkrétní farmy bez přidávání dalších turbín by oteplovací účinek podle nich pravděpodobně dosáhl určitého limitu. Nešlo tedy o předpověď neomezeného dalšího oteplování.
Vysvětlení autorů je přitom datováno 30. dubna 2012, tedy tři dny před vydáním článku Novinek. Už tehdy rozlišovali místní přerozdělování tepla od rozsáhlého oteplování způsobeného růstem koncentrací skleníkových plynů. Větrnou energii zároveň označili za součást řešení klimatické změny, znečištění ovzduší a energetické bezpečnosti. Závěr o ztrátě ekologického přínosu proto neodpovídal jejich výkladu už v době vydání článku.
Pro posouzení emisního přínosu je třeba sledovat celý životní cyklus elektrárny. Shrnutí analýzy americké laboratoře NREL z roku 2013, opírající se o výzkum publikovaný v roce 2012, uvádí po sjednocení metodických předpokladů medián přibližně 11 gramů ekvivalentu CO₂ na vyrobenou kilowatthodinu. Jde o emise životního cyklu, včetně výroby a výstavby zařízení, nikoli pouze jeho provozu. Ve srovnání s fosilními zdroji jsou výrazně nižší. Místní teplotní vliv turbín tento emisní rozdíl sám o sobě nevyvrací.
Větrné elektrárny samozřejmě mají také nežádoucí dopady. Mohou způsobovat kolize ptáků a netopýrů a narušovat jejich prostředí. Proto záleží na umístění, sledování živočichů i omezování provozu v rizikových obdobích. Tyto problémy si zaslouží věcné posouzení. Zhouova klimatická studie však nehodnotila účinnost turbín, provozní náklady, dánskou elektrizační soustavu ani britské ceny nemovitostí. Připojením těchto témat k jednomu výzkumu se z nich nestávají jeho vědecké závěry.
Hodnocení: zavádějící. Pravdivá je existence starého článku i zjištěný místní teplotní vliv větrných farem. Zavádějící je vydávat tento výzkum za důkaz, že větrné elektrárny nemají ekologický přínos. Argument „tehdy pravda, dnes dezinformace“ zde pomíjí původní studii i tehdejší vysvětlení jejích autorů. Starý mediální text dokládá, co redakce napsala. Jeho datum ani značka média nezaručují, že vědecké výsledky vyložila správně.