Městský soud v Praze včera rozhodoval o odvolání Matouše Bulíře ve sporu s Manipulátoři.cz. Bulíř se odvolal proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, který zamítl jeho požadavek na omluvu i zaplacení 500 tisíc korun. Ani u odvolacího soudu však neuspěl. Městský soud dal za pravdu Manipulátoři.cz a žalobci byla zároveň uložena povinnost uhradit náklady řízení; celkově se náklady sporu pohybují přibližně kolem 100 tisíc korun. Proti rozhodnutí odvolacího soudu již není přípustné další odvolání. Případné dovolání představuje mimořádný opravný prostředek.
Spor se týkal tří článků, které jsme o Matouši Bulířovi publikovali v letech 2020 a 2022. Bulíř tvrdil, že obsahovaly nepravdivá, neověřená a dehonestující tvrzení a že mu způsobily zásah do osobnostních práv. Soud prvního stupně však jeho žalobu v prosinci 2025 v plném rozsahu zamítl. U článku z roku 2022 se zabýval také samotným obsahem kritiky a dospěl k závěru, že neobsahoval nepravdivá skutková tvrzení ani nepřiměřené hodnotící soudy. Kritiku označil za přípustnou, přiměřenou a pravdivou.
Významná část sporu se týkala našeho článku „Matouš Bulíř a jeho lež o Ukrajině“. Bulíř tehdy mimo jiné tvrdil, že Ukrajina své uprchlíky prakticky neubytovává na vlastním území a že se o to ani nesnaží. Data Mezinárodní organizace pro migraci přitom ukazovala miliony vnitřně vysídlených Ukrajinců. Soud prvního stupně se neztotožnil ani s argumentem, že použití slova „lež“ představovalo samo o sobě nepřípustný zásah do Bulířových práv. Posoudil je jako hodnotící soud opřený o skutkový základ.
Soud rovněž nenašel příčinnou souvislost mezi našimi články a dalšími negativními událostmi, které Bulíř v žalobě popisoval. Týkalo se to například odstranění rozhovoru z iDNES.cz, negativních reakcí na sociálních sítích, údajných ekonomických škod nebo fyzického napadení Bulíře během jeho pobytu na Ukrajině. O tomto incidentu tehdy informovala i další média.
Prvoinstanční soud ve svém rozsudku formuloval také obecnější závěr, který považujeme za podstatný pro práci fact-checkingových médií: veřejně publikovaná tvrzení mohou být předmětem kritiky a jejich autor musí být připraven je věrohodně doložit. Právě střet rozdílných názorů založený na relevantních důkazech soud označil za jeden ze základních kamenů svobodné demokratické společnosti.
Matouš Bulíř po včerejším neúspěchu reagoval na sociálních sítích kriticky. V diskusi podle screenshotů, které máme k dispozici, napsal, že výsledek očekával, ale „věřil v zázrak“. Na komentář, jehož autor navrhoval fyzické napadení a následné „zakopání“ člověka, reagoval Bulíř slovy: „Asi takhle, naše soudnictví bohužel ukazuje, že vaše varianta se jeví jako více efektivnější a to jak do vymáhání svých práv tak i následných ekonomických důsledků. 🙂 Což je bohužel smutné pro naši demokracii…“ S násilím vyjádřeným v komentáři se tedy Bulíř výslovně neztotožnil, jeho odpověď však přinejmenším velmi nešťastně označuje takovou „variantu“ za efektivnější než soudní cestu. To považujeme za pozoruhodnou reakci právě po skončení soudního sporu.
V další části diskuse zaznělo, že Česko údajně „není právní stát“ a že protistrana má podporu různých organizací, kvůli níž pro ni „zákony často neplatí“. To je ovšem názor diskutujících, nikoliv výsledek soudního řízení. V samotném sporu rozhodovaly dvě soudní instance a Bulíř měl možnost předkládat své argumenty, důkazy i využít řádný opravný prostředek. To, že soud jeho argumentaci nepřijal, samo o sobě není důkazem neexistence právního státu.
Matouš Bulíř se na svém webu prezentuje jako národovec a veřejně uvádí své postoje k EU, Ukrajině i dalším politickým otázkám. Kritika jeho veřejných tvrzení proto nebyla kritikou soukromé osoby za její soukromý život, ale reakcí na obsah, který sám zveřejňoval a šířil ve veřejném prostoru. Po několikaletém sporu nyní naše argumentace obstála před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím. Na faktech záleží.
