Bezpečnostní informační služba zveřejnila 27. srpna 2026 výroční zprávu za rok 2025. Ředitel BIS Michal Koudelka v úvodu označuje rok 2025 v bezpečnostní oblasti za „jeden z nejvážnějších od skončení studené války“. Výrok se vztahuje k celkové mezinárodní situaci: pokračující ruské agresi proti Ukrajině, eskalaci na Blízkém východě, silové rétorice Číny vůči Tchaj-wanu a proměně postojů Spojených států k bezpečnosti Evropy. Nejde tedy o konstatování, že by Česká republika byla v roce 2025 na pokraji války nebo rozvratu.
Rusko: sabotéři naverbovaní přes internet
Největší prostor věnuje zpráva Rusku, které BIS označuje za trvající bezpečnostní hrozbu. Moskva podle služby pokračovala ve zpravodajských operacích, kybernetických útocích, obcházení sankcí, propagandě a přípravě sabotáží. Jejich vykonavateli bývají takzvaní agenti na jedno použití: často nezkušení lidé, osoby s nižším sociálním statusem nebo kriminální minulostí, jejichž hlavní motivací je finanční odměna. Nabídky se šíří především prostřednictvím Telegramu.
Cílem útoků není jen způsobená škoda. Pachatelé mají pořizovat fotografie a videa, z nichž následně vzniká mediální obsah vytvářející dojem, že Evropa je „v plamenech“ a že podpora Ukrajiny přináší evropským zemím chaos a nebezpečí. Dominantním koordinátorem těchto operací podle BIS zůstává ruská vojenská rozvědka GRU. Služba však zároveň uvádí důležitou výhradu: u žádného incidentu prověřovaného v Česku během roku 2025 se dosud nepodařilo spolehlivě potvrdit, že šlo o sabotáž koordinovanou z Ruska nebo její přípravu.
Rusko se současně snaží přes třetí země získávat technologie využitelné ve zbrojním průmyslu. Zájem mělo například o české CNC obráběcí stroje, náhradní díly a výrobní dokumentaci. BIS upozorňuje také na riziko společných podniků českých výrobců se zahraničními partnery v zemích, které s Ruskem dále obchodují. V úvodním slově ke zprávě Koudelka zmiňuje také odhalení osoby pojišťující ruskou stínovou flotilu; následovalo její zařazení na český i evropský sankční seznam.
Dezinformace: domácí byznys, o který se zajímají cizí mocnosti
Pro české prostředí je podstatná část věnovaná dezinformacím. BIS neříká, že každý dezinformační web či proruský výrok řídí Moskva. Naopak výslovně uvádí, že dezinformace v Česku šíří převážně domácí aktéři, jejichž motivace je finanční, ideová nebo spojená s politickými ambicemi. Rusko a Čína však o tyto producenty projevují zájem a v některých případech jejich vztah přerostl ve finanční podporu nebo přímou spolupráci.
Dezinformační a konspirační weby podle BIS vytvářejí propojený ekosystém. Vzájemným odkazováním budují falešný dojem, že si jednotlivé zprávy nezávisle potvrzují, a část publika uzavírají do „alternativní verze reality“. Některé pouze přebírají texty odjinud, včetně obsahu sankcionovaných ruských médií, jiné dezinformace samy vyrábějí zejména kvůli zisku. Část z nich skrývá autory, zdroje, vlastnické pozadí i financování. BIS v této souvislosti upozorňuje, že informační izolace zvyšuje zranitelnost lidí vůči vlivovým operacím i riziko náhlé radikalizace jednotlivců.
Za informační kanály přímo napojené na ruský státní aparát zpráva označuje web 42tcen.com a telegramový kanál neČT24, personálně spojené s někdejším Sputnikem. Ruské struktury se rovněž snaží získávat rozhovory a kontakty s domácími politiky podporujícími prokremelské postoje. Podle BIS byly částečně úspěšné u okrajových částí českého politického spektra. Konkrétní politiky ani strany však veřejná zpráva nejmenuje.
Volby: podezřelá síť na TikToku, nikoli prokázané změnění výsledku
Před sněmovními volbami BIS zaznamenala na TikToku síť účtů šířících antisystémové a proruské narativy. Většina účtů byla podle služby falešná, profily byly vzájemně propojené a uměle zvyšovaly dosah sdíleného obsahu. Způsob fungování odpovídal ruskému modu operandi a sloužil k prosazování ruských zájmů. Zpráva ale současně konstatuje, že síť neměla relevantní dopad na výsledek voleb a BIS nezaznamenala závažné narušení jejich průběhu ani ohrožení legitimity.
Čína: akademici, politici i kyberšpionáž
Čínské zpravodajské služby podle BIS v Česku dlouhodobě působí především pod diplomatickým a novinářským krytím. Budují kontaktní a vlivové sítě, shromažďují informace a hledají sympatizanty ve všech politických stranách. Ti mohou podporovat sbližování s Čínou, propagovat její zájmy, tlumit spolupráci Česka s Tchaj-wanem nebo – někdy i nevědomě – poskytovat neveřejné informace.
Zpráva podrobně popisuje také získávání českých akademiků. Vytipovaní lidé bývají osloveni během pobytu v Číně, přes LinkedIn nebo přímo v Česku. Spolupráce může začít nabídkou odměny za odbornou analýzu, požadavky se však následně stupňují a směřují k citlivým či neveřejným informacím nebo ke kompromitujícím materiálům na další osoby.
Česká diplomacie byla zároveň terčem čínské kyberšpionáže. Útok na neutajovanou síť ministerstva zahraničí trval nejméně od roku 2022 do července 2024 a směřoval k získání informací pro Peking. Česká vláda jej v květnu 2025 veřejně připsala skupině APT31, která je napojena na čínské ministerstvo státní bezpečnosti.
Nejen Rusko a Čína
Veřejná zpráva se zabývá také energetickou bezpečností, ovlivňováním veřejných zakázek, klientelismem, šířením zbraní hromadného ničení, nelegální migrací, terorismem a extremismem. BIS upozorňuje na online radikalizaci mladistvých a na zvýšené aktivity části levicově extremistické scény spojené s konfliktem v Gaze. Zároveň ale hodnotí teroristické ohrožení České republiky jako nízké, českou muslimskou komunitu jako převážně umírněnou a pravicově extremistickou scénu ani slábnoucí domobranecké skupiny nepovažuje v současnosti za přímé bezpečnostní riziko pro stát.
Co ve zprávě není
Zpráva BIS je závažné bezpečnostní varování, nikoli stranický politický manifest. Příspěvek Štítu demokracie přebírá hlavní témata i citované pasáže v zásadě věrně. Jeho závěrečné tvrzení, že členové současné vládní koalice konají v zájmu Ruska, už ale není závěrem BIS, nýbrž politickým hodnocením autora příspěvku.
BIS píše o dílčím úspěchu ruského vlivového působení u okrajových částí politického spektra a o čínské snaze hledat sympatizanty napříč všemi stranami. Neoznačuje však konkrétní členy vlády, strany ani celou koalici za nástroj cizí moci. Smyslem zprávy není dodat jednoduchou nálepku domácím politickým soupeřům, ale popsat mechanismy, jimiž Rusko, Čína a další aktéři ohrožují bezpečnost státu – a také přesně vymezit, co se naopak prokázat nepodařilo.