Na Facebooku se šíří článek, podle něhož Polsko požaduje 638 hektarů českého území. Nejde o zprávu Českého rozhlasu, ale o součást kampaně využívající falešný web, napadené médium a účty vydávající se za diplomaty.
Na sociálních sítích se šíří screenshot článku s titulkem „Polsko plánuje zabrat české území: MZV České republiky obdrželo dokument“. Text tvrdí, že polské ministerstvo zahraničí zaslalo do Prahy oficiální nótu požadující změnu hranice a předání pozemků o rozloze 638,44 hektaru. Grafická podoba stránky věrně napodobuje zpravodajský web iROZHLAS.cz. Právě v tom spočívá podvod.
Falešný web místo Českého rozhlasu
Článek nebyl zveřejněn na webu Českého rozhlasu. Nachází se na doméně lrozhlas.cz, která začíná malým písmenem „l“. Skutečná adresa zpravodajského serveru Českého rozhlasu je irozhlas.cz s písmenem „i“. V některých typech písma se oba znaky snadno zamění.
Autoři podvrhu nezkopírovali pouze logo a vzhled stránky. Falešný web obsahoval také odkazy vedoucí na skutečné články Českého rozhlasu, takže při zběžné kontrole mohl působit důvěryhodně. Jde o běžnou techniku podvodných webů: návštěvníka má přesvědčit známá grafika, zatímco rozhodující rozdíl se skrývá v adrese stránky.
Podle zjištění polského serveru CyberDefence24 nebyl falešný český web jedinou součástí kampaně. Obdobné texty se objevily také na dvou polských zpravodajských serverech. Nejméně v jednom případě se pachatelé dostali do redakčního systému a původní článek nahradili dezinformací.
Polské Radio PiK následně potvrdilo, že se někdo naboural do jeho publikačního systému a vložil na web nepravdivý text o údajném polském plánu zabrat část České republiky. Rádio se od jeho obsahu jednoznačně distancovalo.
Falešná nóta i účty diplomatů
Součástí kampaně byla údajná diplomatická nóta polského ministerstva zahraničí. Také ta vykazuje nápadné chyby. Přestože má jít o oficiální dokument polské diplomacie, většina textu je napsána česky. V závěru se navíc čeština nesmyslně mísí s polštinou. To podle autorů analýzy může naznačovat použití generativní umělé inteligence.
Podvrh si odporuje i v základním údaji. Titulek a úvod článku hovoří o 638,44 hektaru, zatímco zobrazený dokument zmiňuje 368,44 hektaru. Tvrzení, že české ministerstvo zahraničí přijetí nóty potvrdilo, není podloženo žádným oficiálním vyjádřením.
Dezinformaci měly podpořit také falešné facebookové profily vydávající se za českého velvyslance v Polsku a polského diplomata. Na jednom z nich se objevilo video s digitálně vytvořenou podobou českého velvyslance. Falešné účty měly jen několik desítek přátel a profilové fotografie byly nahrány teprve v květnu. Přesto video získalo přibližně deset tisíc zhlédnutí.
Pravdivým základem je spor o 368 hektarů
Podvrh nevznikl úplně bez souvislosti s realitou. Mezi Českem a Polskem skutečně existuje dlouholetá otázka takzvaného územního dluhu. Při úpravě společné hranice v roce 1958 předalo Polsko Československu 1 205,9 hektaru, zatímco opačným směrem připadlo 837,46 hektaru. Rozdíl činí právě 368,44 hektaru.
Polské ministerstvo zahraničí v odpovědi na poslaneckou interpelaci z dubna 2026 uvedlo, že podle jeho stanoviska by měl být problém vyřešen mezinárodní smlouvou a převodem území. Nejde však o novou záležitost ani o jednostranný plán „zabrat“ české pohraničí. Podobná jednání mezi oběma státy probíhají s přestávkami desítky let.
V únoru 2026 se otázkou zabývali také ministři zahraničí Petr Macinka a Radosław Sikorski. Macinka po jednání uvedl, že řešením nemá být územní ani finanční kompenzace, ale společný projekt zaměřený na ochranu proti povodním. Jednání o územním dluhu potvrdilo také české ministerstvo zahraničí.
Verdikt: Podvrh
Šířený článek není zprávou Českého rozhlasu. Jde o podvrh zveřejněný na doméně napodobující iROZHLAS.cz. Falešná je údajná diplomatická nóta, tvrzení o požadavku na 638,44 hektaru i informace, že její přijetí potvrdilo české ministerstvo zahraničí.
Pravdivým základem je pouze existence historického sporu o 368,44 hektaru. Autoři kampaně jej využili k vytvoření mnohem dramatičtějšího příběhu o údajném polském plánu zabrat české území. Kampaň zřejmě směřovala k vyvolání strachu a zhoršení česko-polských vztahů. Její konkrétní původce však zatím nebyl veřejně identifikován, a bez dalších důkazů ji proto nelze automaticky připisovat Rusku ani jinému státu.
