V sobotu 8. srpna prošel centrem Prahy průvod Prague Pride, který byl hlavním bodem letošního festivalu konaného od 3. do 9. srpna. Akce je zaměřena na rovnost a práva LGBT+ lidí a průvodu se účastnily desítky tisíc lidí. V souvislosti s Pride se však opakovaně objevuje politický a společenský rámec, který proti sobě staví LGBT lidi a rodiny, případně hovoří o podpoře „našich dětí“ v kontrastu s podporou sexuálních menšin.
Z faktického hlediska jde o dvě kategorie, které se vzájemně nevylučují. Označení LGBT vypovídá o sexuální orientaci nebo genderové identitě člověka, nikoli o tom, zda má partnera, děti nebo rodinu. LGBT lidé mohou být bezdětní stejně jako heterosexuálové, ale mohou také děti vychovávat. Představa „rodiny versus LGBT“ proto není neutrálním popisem dvou oddělených skupin obyvatel, protože část LGBT lidí zároveň patří mezi rodiče a rodiny.
Tuto skutečnost ostatně od roku 2025 výslovně reflektuje i české právo. Osoby stejného pohlaví mohou uzavírat partnerství podle občanského zákoníku a zákon stanoví, že osvojitelem se může stát také partner, pokud je druhý z partnerů rodičem dítěte. Stejnopohlavnímu páru však nadále není umožněno společné osvojení například dítěte z ústavní péče. Právní řád tedy počítá s existencí rodin, v nichž dítě vychovávají dva lidé stejného pohlaví, byť jejich možnosti zůstávají proti manželům omezené.
Zajímavý rozpor vzniká ve chvíli, kdy jsou LGBT lidé proti rodinám stavěni současně s požadavkem omezovat jejich možnosti rodičovství. SPD například při parlamentním projednávání práv stejnopohlavních párů neodmítala pouze použití pojmu manželství. Poslanec Jan Síla za hnutí uvedl, že SPD je „zásadně proti osvojování a výchově dětí v homoparentních rodinách“. Hnutí tedy výslovně odmítlo nejen společné osvojení, ale ve své argumentaci i samotnou výchovu dítěte stejnopohlavním párem.
Podobný spor se nyní odehrává kolem asistované reprodukce. Současný zákon umožňuje umělé oplodnění na základě písemné žádosti ženy a muže, kteří zákrok podstupují společně. Žena bez mužského partnera tedy podle platné právní úpravy nemůže o tuto zdravotní službu sama požádat. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch letos předložil návrh, který by asistovanou reprodukci umožnil také ženám bez partnera. Proti se postavily mimo jiné SPD a Motoristé. Změna by se přitom netýkala pouze lesbických žen – možnost by získaly obecně ženy bez mužského partnera.
Politicky lze samozřejmě zastávat názor, že stát má zvýhodňovat pouze model rodiny tvořený mužem, ženou a jejich dětmi. To je legitimní předmět politického sporu. Problém nastává tehdy, když je taková hodnotová preference prezentována jako popis skutečnosti, podle něhož na jedné straně stojí „rodiny“ a na druhé LGBT lidé. Ve skutečnosti totiž část lidí, které taková rétorika řadí do skupiny „LGBT“, současně vychovává děti. Spor tedy není mezi LGBT lidmi a rodinami, ale mezi různými představami o tom, které existující rodiny má stát uznávat a jaká práva jim má poskytovat.
Stejný problém má argument, podle něhož by LGBT lidé měli být solidární s „našimi dětmi“, protože právě děti budou v budoucnu financovat důchodový a sociální systém. Ani zde nelze LGBT lidi automaticky ztotožnit s bezdětnými. Navíc veřejné rozpočty nejsou rozděleny podle sexuální orientace ani podle toho, zda konkrétní daňový poplatník má děti. Bezdětní lidé prostřednictvím daní a odvodů financují školy, zdravotnictví či další veřejné služby stejně jako rodiče; rodiče zase financují služby, které mohou využívat jiné skupiny obyvatel. Jde o základní princip průběžného veřejného financování, nikoli o individuální účet mezi rodičem a jeho budoucími potomky.
Debata o adopcích či asistované reprodukci může obsahovat legitimní etické, právní i sociální otázky. Ty však nemění základní fakt: LGBT lidé a rodiny nejsou dvě navzájem oddělené skupiny. Česká legislativa již sama existenci stejnopohlavních rodin reflektuje možností osvojení dítěte partnera. Současně zůstávají jiné možnosti rodičovství omezené a část politických stran usiluje o jejich zachování či další restrikce.
Rámec „Prague Pride versus rodiny“ je proto zavádějící. Nejde o spor mezi podporou rodin a podporou LGBT lidí. Ve skutečnosti se pod touto formulací skrývá spor o definici rodiny, právní postavení různých typů rodin a podmínky, za nichž mohou lidé rodičovství vytvářet. To je podstatně přesnější popis současné české debaty.
Zdroje a další informace:
Poslanecká sněmovna – vystoupení Jana Síly (SPD) k homoparentním rodinám
Ministerstvo vnitra – partnerství a osvojení dítěte partnera od roku 2025
iROZHLAS – návrh na asistovanou reprodukci pro ženy bez partnera a postoje SPD a Motoristů
