Na sociálních sítích se šíří video z moskevské čerpací stanice Lukoil. Autor příspěvku se vysmívá zprávám o frontách u benzinek v Rusku a ptá se, „jak je to s těmi frontami na benzín v Moskvě a jeho cenou“. Na první pohled záběr skutečně ukazuje pumpu bez viditelné dlouhé fronty a cenu benzínu AI-92 ve výši 65,41 rublu za litr. Tím ale důkazní hodnota videa prakticky končí.
Z videa nelze určit, kdy přesně bylo natočeno. Podle osvětlení může jít o čas mimo hlavní provoz — brzy ráno, večer nebo pozdější hodinu. Hlavně ale platí, že záběr jedné čerpací stanice v jednu konkrétní chvíli nemůže vyvrátit zprávy o problémech v jiných částech Moskvy, natož v celém Rusku. Stejnou logikou by bylo možné natočit prázdnou čekárnu u lékaře a tvrdit, že nikde nejsou fronty.
Podstatný je i detail na samotné cenové tabuli. Na ní svítí pouze cena u benzínu AI-92. Řádky pro dieselovou naftu — v ruštině „ДТ“ — a pro benzín AI-95 či jeho prémiovou variantu na záběru nesvítí. To velmi pravděpodobně znamená, že tyto druhy paliva v danou chvíli nebyly dostupné, případně nebyly prodávány. Video tak neukazuje „běžně zásobenou“ čerpací stanici, ale spíše pumpu, kde je k dispozici jen jeden druh benzínu.


Ani cena 65,41 rublu za litr u AI-92 není důkazem, že se v Rusku nic neděje. Reuters už na konci června popisoval, že velké sítě patřící integrovaným ropným firmám držely ceny přibližně na úrovni 63–66 rublů za litr u AI-92 a 70–73 rublů u AI-95, mimo jiné kvůli neformální dohodě s regulátory. Právě tento cenový rozdíl ale podle Reuters vedl k tomu, že se palivo u velkých sítí rychle vyprodávalo a některé stanice musely provoz dočasně přerušovat. U nezávislých pump mezitím ceny v některých případech překročily 100 rublů za litr. 
AI-92 navíc není totéž co AI-95 nebo nafta. Nejde automaticky o „nekvalitní benzín“, ale o nižší oktanové palivo, které nemusí být vhodnou náhradou pro auta vyžadující AI-95 nebo prémiové palivo. Samotný Lukoil u své řady ECTO uvádí, že jde o různé typy paliv splňující standard Euro-5 a s přísadami pro ochranu motoru a snížení emisí. Pokud tedy na tabuli svítí jen AI-92 a ostatní druhy nikoli, je to spíše indicie omezené nabídky než důkaz normální situace.

Širší kontext je přitom dobře doložený. Reuters 10. července uvedl, že ruská produkce benzínu po ukrajinských útocích na rafinerie klesla podle průmyslových zdrojů a výpočtů agentury asi na 65 % sezónní spotřeby. Odstaveny měly být mimo jiné velké rafinerie NORSI, Omsk a Saratov. Ruské úřady zároveň zvyšují dovoz paliv, čerpají zásoby a zakazují export. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak podle Reuters připustil, že situace na trhu zůstává složitá a že dění na čerpacích stanicích vyvolává mezi lidmi obavy. 
Problémy se netýkají jen vzdálených regionů. Reuters popsal omezení prodeje, chybějící konkrétní druhy benzínu a nafty i fronty v řadě ruských oblastí. V některých regionech byly zavedeny limity na množství paliva na vozidlo, jinde se omezoval prodej do kanystrů. V Kalugské oblasti úřady mluvily o zásobách AI-95 na dva týdny a AI-92 a nafty na tři týdny, což samo ukazuje, že ruské regiony řeší dostupnost konkrétních druhů paliva jako problém.  Agentura Reuters zároveň zveřejnila i záběry z Moskvy, na nichž motoristé stojí u čerpacích stanic ve frontách a cenové tabule ukazují absenci některých typů paliva. 
Rusko kvůli nedostatku paliv dokonce podle Reuters a ruského Kommersantu uvolnilo některá pravidla pro kvalitu paliv prodávaných na domácím trhu. Podle zprávy mohly některé rafinerie vyrábět palivo s vyšším obsahem síry a dalších znečišťujících látek; Reuters zároveň uvedl, že problémy s dodávkami byly hlášeny přibližně ve dvanácti regionech. To je přesný opak obrazu, který se snaží vytvořit virální video: že jde jen o „propagandu“ a v Rusku se vlastně nic neděje.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.