Na Facebooku se rychle šíří reel Jany Sýkorové, který podle screenshotu nasbíral přes 2,3 tisíce sdílení. Video zachycuje muže ve veřejné dopravě, který má za zády v rukou nože. Přes záběr je vložen text: „Soudkyně ať vrátí diplom a omluví se SPD.“ V komentářích se pak objevují i otevřeně rasistické a dehumanizující výroky. Samotný incident může být samozřejmě důvodem k zásahu policie a k trestnímu řízení. To ale neznamená, že takové video vyvrací soudní verdikt v kauze předvolebních plakátů SPD.
V první řadě je třeba říct, že z dostupného videa nelze spolehlivě dovodit, kdo muž je, odkud pochází, jaký je jeho pobytový status ani jak případ právně skončil. To, že někdo na sociální síti označí muže za „migranta“, ještě není důkaz. I kdyby se ale ukázalo, že jde skutečně o cizince nebo člověka s migrační minulostí, pořád by šlo o konkrétní případ konkrétního člověka, nikoli o důkaz kolektivní viny celé skupiny.
Kauza SPD se týkala dvou předvolebních plakátů z roku 2024. Obvodní soud pro Prahu 1 nepravomocně uložil SPD peněžitý trest tři miliony korun za podněcování k nenávisti. Jeden z plakátů pracoval s motivem muže tmavé pleti se zkrvaveným nožem a heslem o „chirurzích z dovozu“, druhý se týkal Romů a sociálních dávek. SPD vinu odmítá a oznámila, že se proti rozsudku odvolá. Verdikt tedy zatím není pravomocný.
Soud tím ale neřekl, že žádný člověk cizího původu nikdy nemůže spáchat násilný čin. Neřešil statistiku kriminality migrantů ani jeden konkrétní incident v dopravě. Řešil, zda politická strana ve veřejné kampani použila obraz a sdělení, které paušálně spojují určitou skupinu lidí s násilím, strachem a ohrožením. To je podstatný rozdíl.
Trestní zákoník v § 356 postihuje veřejné podněcování k nenávisti nebo násilí vůči skupině osob či jednotlivci například pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, etnickou či sociální příslušnost, národnost, vyznání nebo jiný chráněný znak. U takového jednání není rozhodující, zda lze najít jednotlivý případ, který se podobá obrazu z kampaně. Rozhodující je, zda veřejné sdělení podněcuje nenávist nebo násilí vůči lidem kvůli jejich příslušnosti ke skupině.
Argument „podívejte, muž s nožem existuje, takže SPD měla pravdu“ je proto logicky vadný. Stejnou logikou by bylo možné vzít jakýkoli trestný čin spáchaný Čechem a tvrdit, že je oprávněné zobrazovat Čechy jako nebezpečnou skupinu. To by bylo absurdní. Trestní odpovědnost je individuální. Nenávistná propaganda naopak pracuje s přenosem viny z jednotlivce na celou skupinu.
Zavádějící je i samotný rámec „soudkyně ať vrátí diplom“. Soudkyně neposuzovala, zda se ve světě někdy objeví útočník s nožem. Posuzovala konkrétní politickou komunikaci SPD. Veřejná debata o migraci, kriminalitě nebo bezpečnosti je legitimní. Legitimní ale není nahrazovat ji obrazem, který z lidí určitého původu dělá kolektivní hrozbu.
Příspěvek tak ve skutečnosti nevyvrací rozsudek. Pouze využívá emotivní video k tomu, aby v divákovi vyvolal dojem: „Vidíte, oni nás před nimi chránili.“ Jenže právě tak funguje manipulace. Vezme se jeden silný obraz, vynechá se kontext, identita i právní stav případu a výsledek se použije jako argument pro kolektivní odsudek.
Verdikt:
Srovnání videa muže s noži s kauzou plakátů SPD je zavádějící. Konkrétní nebezpečné chování jednotlivce může být předmětem policejního a soudního řešení. Neznamená však, že je v pořádku politická kampaň paušálně spojující migranty, lidi tmavé pleti nebo Romy s násilím a kriminalitou. Nepravomocný rozsudek nad SPD se netýkal existence jednotlivých trestných činů, ale hranice mezi politickým názorem a podněcováním nenávisti.
