Na sociálních sítích se šíří tvrzení, že Rusové už vyvinuli stránku GDEBENZ, aby se navzájem informovali, kde je ještě možné natankovat benzín. Ověření k 1. červenci 2026 ukazuje, že jádro tvrzení je pravdivé: stránka GDEBENZ existuje a sama se popisuje jako bezplatná crowdsourcovaná mapa dostupnosti paliva na čerpacích stanicích v Rusku. Uživatelé na ní mají označovat, zda je na stanici benzín, fronta, málo paliva, žádné palivo nebo limity; služba uvádí filtry pro AI-92, AI-95 a naftu. Zároveň však nejde o oficiální státní databázi ani o data přímo od čerpacích stanic. Sama stránka upozorňuje, že údaje přidávají řidiči a mohou být nepřesné nebo zastaralé.
Přesnější formulace tedy zní: v Rusku vznikla uživatelská mapa pro hledání paliva během palivové krize, nikoli že „ruský stát“ spustil oficiální systém pro přiznání kolapsu zásobování. Technologický web The GEEK 30. června uvedl, že GDEBENZ vytvořil nadšenec a že data aktualizují sami uživatelé. To je důležité pro interpretaci: mapa je dobrý indikátor nervozity a praktických potíží řidičů, ale každý konkrétní bod v mapě je potřeba brát jako operativní uživatelské hlášení, nikoli ověřený úřední údaj.
To, že palivová krize sama o sobě není výmysl, ovšem potvrzují i mnohem věrohodnější zdroje než samotná mapa. Reuters 29. června popsala šíření nedostatku paliva z okupovaného Krymu do jižního Ruska, Sibiře a částečně i Moskvy. Podle agentury jsou v řadě regionů limity na množství paliva, které mohou řidiči koupit; v Moskvě sice formální omezení podle Reuters nebyla plošná, ale část čerpacích stanic byla zavřená a jinde se tvořily fronty.
Krizi přiznal i Vladimir Putin. Na poradě 28. června uvedl, že problémy řidičů i firem přetrvávají a že na čerpacích stanicích stále vznikají fronty. Tvrdil zároveň, že situace není kritická a že ruské zásoby benzínu činí asi 1,7 milionu tun, tedy přibližně o čtyři procenta méně než ve stejném období předchozího roku. Podle Interfaxu Putin současně oznámil využívání dříve vytvořených zásob, zákaz vývozu benzínu a leteckého petroleje a zvažování úplného zákazu vývozu nafty.
Příčinou není jediný faktor. Ruské úřady část problémů vysvětlují sezónní poptávkou, logistikou, panikou a spekulacemi. Reuters, AP i ruský Kommersant ale shodně dávají krizi do souvislosti s ukrajinskými útoky na ruské rafinerie a energetickou infrastrukturu. AP uvádí, že od konce března napočítala přes 50 hlášených ukrajinských útoků na rafinerie, sklady, terminály a další ropnou infrastrukturu v Rusku a na okupovaném Krymu; podle citovaných analytiků se v červnu objem zpracované ropy v Rusku snížil meziročně o 25 % a produkce benzínu o 17 %.
Ruská média přitom popisují konkrétní administrativní zásahy v regionech. Kommersant shrnul, že ve více než dvaceti regionech byly zavedeny různé limity pro prodej paliva: například na Krymu byla po předchozích limitech dočasně zastavena volná prodejní distribuce paliva pro běžné zákazníky, v Saratovské oblasti byl stanoven limit 30 litrů benzínu na auto, ve Voroněžské oblasti zavedly limity stanice Lukoilu a v Omské oblasti bylo možné tankovat jen do nádrže vozidla a v omezeném množství.
Situace se zároveň může měnit ze dne na den. Reuters 30. června informovala, že nezávislé čerpací stanice v Rusku začaly poprvé prodávat palivo nad hranicí 100 rublů za litr; některé podle zdrojů agentury účtovaly až 120–140 rublů. U velkých sítí integrovaných ropných společností zůstávaly ceny nižší, ale právě proto tam palivo rychle mizelo a některé stanice dočasně zastavovaly provoz do další dodávky. Reuters také uvedla, že ruská produkce benzínu je od května pod úrovní spotřeby a že dodávky z velkoobchodního trhu se zpožďují běžně o jeden až dva měsíce.
Rusko se snaží situaci stabilizovat několika způsoby. Parlament schválil daňové změny, které mají podpořit dovoz paliv a umožnit širší využití méně kvalitních směsí. Reuters už 24. června informovala, že Moskva jedná s Kazachstánem o dovozu asi 50 tisíc tun benzínu AI-92; podle zdrojů agentury však dodávky z Kazachstánu samy o sobě pravděpodobně nebudou zásadní. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 30. června potvrdil, že jednání o nákupu benzínu v zahraničí probíhají, ale neuvedl konkrétní země. Ve veřejně ověřených zdrojích se tedy zatím spolehlivě objevuje zejména Kazachstán a obecně zahraniční dovoz; možnost nákupů například z Číny nelze vyloučit, ale k 1. červenci 2026 pro ni není v dostupných ověřených zdrojích konkrétní potvrzení.
Verdikt: Tvrzení, že se v Rusku objevila stránka GDEBENZ pro hledání dostupného benzínu, je pravdivé, pokud ho chápeme jako odkaz na soukromou crowdsourcovanou mapu. Není to ale oficiální statistika ani důkaz o stavu každé konkrétní čerpací stanice. Palivová krize v Rusku je doložená nezávislými i ruskými zdroji: projevuje se limity, frontami, uzavírkami některých stanic, růstem cen u nezávislých prodejců a mimořádnými kroky vlády. Zároveň nejde o statický stav – další ukrajinské útoky, opravy rafinerií, přesuny zásob a případný dovoz paliv mohou situaci během několika dní výrazně změnit.
Stav ověření: 1. července 2026. Situace na ruském palivovém trhu se může měnit po jednotlivých dnech