Petra Rédová na Facebooku sdílela grafiku s titulkem: „Nebezpečnější než Rusko,“ varuje polský tisk, a burcuje k přípravám na válku s Ukrajinou. Ke sdílení připojila vlastní komentář, podle něhož „nekontrolované vyzbrojování“ Ukrajiny může mít dlouhodobé důsledky a „válka s Ukrajinou hrozí celé Evropě“. Takové rámování je však zavádějící. Nejde o stanovisko „polského tisku“, polské vlády ani významného proudu polské bezpečnostní debaty.

Původní český článek, z něhož grafika vychází, sám uvádí, že zdrojem je komentář Przemysława Piasty pro týdeník Myśl Polska. Nejde tedy o obecné varování polských médií, ale o názorový text jednoho publicisty. Armádní zpravodaj v textu popisuje, že Piasta tvrdí, že Polsko by se mělo připravovat nikoli na válku s Ruskem, ale s Ukrajinou, a že navrhuje masivní zbrojení, návrat branné povinnosti, dohled nad ukrajinskými organizacemi či deportace osob označovaných za bezpečnostní riziko.

Samotný Piastův text je ještě radikálnější. Tvrdí například, že Ukrajina si údajně „vybrala“ Poláky jako většího nepřítele než Rusy, že Polsko se má připravit na agresi ze strany Ukrajiny a že „očividným cílem bude Polsko“. Zároveň pracuje s obrazem „ukrajinské páté kolony“ v polské politice, akademickém prostředí, administrativě a bezpečnostních složkách. To už není bezpečnostní analýza, ale alarmistická konstrukce vystavěná na zobecňování, strašení a kolektivním podezírání Ukrajinců.

Podstatný je i kontext zdroje. Myśl Polska není neutrální reprezentant „polského tisku“. Polský server TOK FM s odkazem na informace Gazety Wyborcze a PAP uvedl, že parlamentní komise pro zkoumání ruských vlivů předala ABW seznam osob podezřívaných ze šíření proruské propagandy; mezi jmény byl uveden i Przemysław Piasta. Stejný článek píše, že prostředí kolem Myśl Polska bylo jedním ze zdrojů proruské propagandy v Polsku. Podobně Polskie Radio popsalo Myśl Polska jako centrum proruských narativů a zmiňuje Piastu mezi osobami, které se v této souvislosti objevily na seznamu.

Nejde o izolovanou nálepku od českých kritiků. OKO.press už v roce 2022 psal o prostředí Myśl Polska v souvislosti s propagací publikace ruského nacionalistického ideologa Alexandra Dugina. Text uvádí, že kniha vyšla u redakce Myśl Polska, a samotný portál OKO.press toto prostředí charakterizoval jako proruské, negativně naladěné vůči Západu, USA a EU.

Rédová navíc posouvá význam původního titulku ještě dál. Z jednoho komentáře v okrajovém médiu dělá doklad, že „konečně i někteří v Polsku upozorňují“ na údajné riziko války s Ukrajinou, a uzavírá, že „válka s Ukrajinou hrozí celé Evropě“. To z dostupných zdrojů nevyplývá. Polsko skutečně mluví o válečném nebezpečí, ale hlavní hrozbou je v oficiální debatě Rusko: polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v únoru varoval před nebezpečím války v souvislosti s ruskými drony, sabotážemi, dezinformacemi, kyberútoky a agresí Kremlu proti Ukrajině.

To samozřejmě neznamená, že mezi Polskem a Ukrajinou neexistují sporná témata. Historické konflikty kolem Volyně, UPA nebo současné diplomatické třenice jsou reálné. Z nich ale neplyne, že by Ukrajina představovala pro Evropu větší vojenskou hrozbu než Rusko nebo že se Polsko připravuje na válku s Ukrajinou. Přesně tak vzniká manipulace: vezme se skutečný komentář, odstraní se informace o jeho okrajovém a ideologickém původu, zobecní se na „polský tisk“ a pak se použije k vyvolání strachu.

Verdikt: Zavádějící.
Titulek „polský tisk varuje“ vytváří falešný dojem, že jde o širší názor polských médií. Ve skutečnosti jde o komentář jednoho autora z prostředí Myśl Polska, které je v Polsku opakovaně spojováno s proruskými narativy. Rédová tento rámec převzala a dále přitvrdila tvrzením, že „válka s Ukrajinou hrozí celé Evropě“, což doložené zdroje nepodporují.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.