Na sociálních sítích se znovu objevil příspěvek, podle něhož je „překroucenou lží“ tvrzení, že Sovětský svaz se v září 1939 podílel na napadení Polska. Autor argumentuje výstřižkem z dobového tisku z 23. září 1938, který informuje, že sovětský lidový komisař zahraničí Maxim Litvinov předal polské vládě nótu. Podle ní by SSSR považoval případný polský útok na Československo za porušení sovětsko-polské smlouvy o neútočení. Z tohoto výstřižku pak autor dovozuje, že Sovětský svaz o rok později vstoupil do Polska na pomoc Československu.
Takový výklad je historicky chybný. Výstřižek skutečně odpovídá situaci z podzimu 1938, kdy Polsko využilo mnichovské krize a vzneslo vůči Československu ultimátum kvůli Těšínsku. Česká televize k tomu připomíná, že Polsko dalo Československu 30. září 1938 ultimátum: buď mu vydá Těšínsko, nebo si území vezme samo. K obsazení Těšínska polskou armádou následně skutečně došlo.
To však nijak nedokazuje, že sovětský vpád do Polska 17. září 1939 byl „pomocí Československu“. Mezi oběma událostmi je nejen celý rok, ale především zásadně odlišný politický kontext. V roce 1938 šlo o diplomatické varování Polska v době československé krize. V roce 1939 už šlo o vojenskou invazi Rudé armády do Polska po předchozí dohodě Sovětského svazu s nacistickým Německem.
Klíčovým mezníkem byl pakt Molotov–Ribbentrop, uzavřený 23. srpna 1939 mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem. K němu byl připojen tajný protokol, v němž si Berlín a Moskva rozdělily sféry vlivu ve východní Evropě. Ústav pro studium totalitních režimů uvádí, že nejvýraznějším důsledkem tajného dodatku bylo právě rozdělení Polska mezi nacistická a sovětská vojska.
Nacistické Německo zaútočilo na Polsko 1. září 1939. Sovětský svaz se k agresi připojil 17. září 1939 útokem z východu. Vojenský historický ústav popisuje, že Rudá armáda zahájila útok bez vypovězení války a navzdory platné sovětsko-polské smlouvě o neútočení z roku 1932. Polská strana útok z východu nečekala, protože pakt Ribbentrop–Molotov považovala za politickou deklaraci sovětské neutrality.
Stejně tak Deník v článku k této konkrétní manipulaci upozorňuje, že argumentace výstřižkem z roku 1938 je zavádějící: sovětská invaze do Polska v září 1939 neměla za cíl bránit Československo, ale souvisela s německo-sovětským rozdělením Polska.
Sovětská propaganda tehdy tvrdila, že Polsko jako stát přestalo existovat a že Rudá armáda vstupuje na jeho území kvůli ochraně Ukrajinců a Bělorusů. Česká televize připomíná, že Rudá armáda překročila polské hranice 17. září 1939 ráno právě s tímto zdůvodněním. Výsledkem ale nebyla obrana Československa ani osvobození Polska, nýbrž rozdělení polského území mezi dva totalitní režimy.
Je pravda, že Polsko se v roce 1938 vůči Československu zachovalo agresivně a obsadilo Těšínsko. Tento fakt ale nelze použít k ospravedlnění sovětské invaze do Polska o rok později. Historicky jde o dvě různé události. První patří do kontextu mnichovské krize a polských územních nároků vůči oslabenému Československu. Druhá patří do kontextu začátku druhé světové války a spolupráce Hitlerova Německa se Stalinovým Sovětským svazem.
Přesnější formulace tedy zní: druhou světovou válku v Evropě zahájilo nacistické Německo útokem na Polsko 1. září 1939. Sovětský svaz se k napadení Polska připojil 17. září 1939 a podílel se na jeho rozdělení. Tvrzení, že tím „přišel na pomoc Československu“, je historická manipulace založená na záměrném směšování roku 1938 a roku 1939.
Verdikt: Zavádějící / manipulace.
Dobový výstřižek z roku 1938 dokládá sovětskou diplomatickou nótu Polsku v době krize kolem Československa. Nedokládá však, že sovětská invaze do Polska v září 1939 byla pomocí Československu. Ta proběhla po paktu Molotov–Ribbentrop a vedla k rozdělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz.