Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů chce ve Sněmovně prosadit usnesení k plánovanému sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Předseda SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci uvedl, že koalice navrhne mimořádný bod a chce vyjádřit nesouhlas s konáním sjezdu na území České republiky. Podle návrhu má Sněmovna vyzvat Sudetoněmecké krajanské sdružení i spolek Meeting Brno, aby od pořádání akce upustily. Sjezd se má konat v Brně na konci května 2026.
Samotný návrh usnesení přitom pracuje s citlivým historickým kontextem. Podle CNN Prima NEWS má osmibodový text zmiňovat mimořádnou úroveň česko-německých vztahů i význam Česko-německé deklarace z roku 1997, zároveň však tvrdí, že některé politické aspekty sudetoněmeckého hnutí jsou v českém historickém a společenském kontextu spojeny s důsledky nacistické okupace a poválečného uspořádání. To samo o sobě není nelegitimní téma. Odsun, Benešovy dekrety i poválečné násilí patří k bolestivým kapitolám českých dějin. Problém nastává ve chvíli, kdy je historická citlivost používána selektivně jako nástroj politické mobilizace.
Právě to je případ SPD. Hnutí se staví do role obránce českých národních zájmů a straší tím, že sudetoněmecký sjezd v Brně ohrožuje poválečné uspořádání nebo Benešovy dekrety. Jenže dostupné informace ukazují, že brněnští zastupitelé už v dubnu vzali na vědomí nejen konání sjezdu, ale také vyjádření Sudetoněmeckého krajanského sdružení o nedotknutelnosti Benešových dekretů. Podle Deníku N město zároveň zdůraznilo potřebu naplňovat Deklaraci smíření, která odmítá princip kolektivní viny vůči Němcům po druhé světové válce.
Jinými slovy: SPD bojuje proti akci, jejíž současní představitelé deklarují, že Benešovy dekrety nechtějí rušit. Současně ale SPD dlouhodobě spolupracuje s německou AfD. Česká televize v červenci 2024 informovala, že v Evropském parlamentu vznikla frakce Evropa suverénních národů, vedená právě Alternativou pro Německo, a její součástí je i česká SPD s europoslancem Ivanem Davidem. ČT tehdy připomněla i to, že AfD vytvořila novou frakci poté, co s ní dosavadní spojenci odmítli spolupracovat kvůli skandálům a kontroverzním výrokům jejího volebního lídra Maximiliana Kraha o jednotkách SS.
Tady se ukazuje jádro pokrytectví. AfD není v otázce Benešových dekretů neutrální. Bavorská zemská frakce AfD v roce 2019 sama zveřejnila návrh s názvem „Für eine Partnerschaft auf Augenhöhe: Zurücknahme der Benesch-Dekrete“, tedy ve volném překladu „Za partnerství na rovnocenné úrovni: stažení Benešových dekretů“. V textu AfD tvrdila, že „stažení mezinárodně protiprávních Benešových dekretů z roku 1945“ je nezbytné, a označovala jejich další platnost za nepřijatelnou.
To neznamená, že každý člen AfD dnes automaticky vede kampaň za obnovu sudetoněmeckých nároků. Znamená to ale, že SPD používá dvojí metr. Sudetoněmecký sjezd v Brně prezentuje jako hrozbu, přestože jeho aktuální rámec stojí na dialogu a smíření. Zároveň jí nevadí politické spojenectví s AfD, tedy stranou, jejíž bavorští představitelé Benešovy dekrety výslovně napadali a požadovali jejich „stažení“. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib proto na tiskové konferenci opozice oprávněně připomněl, že pokud chce SPD otevírat sudetoněmecké téma, měla by vysvětlit i své vazby na AfD, která chce či chtěla Benešovy dekrety přehodnocovat.
Historický kontext je přitom složitější, než jak jej SPD předkládá. Nacistická okupace Československa, rozbití republiky a teror vůči českému obyvatelstvu jsou nezpochybnitelnými fakty. Stejně tak ale platí, že po válce docházelo i k násilí vůči civilnímu německému obyvatelstvu a k uplatnění principu kolektivní viny. Připomínání těchto skutečností není „přepisováním dějin“, ale součástí dospělé historické paměti. Právní posudek pro Evropský parlament z roku 2002 navíc dospěl k závěru, že majetkové otázky spojené s Benešovými dekrety nepředstavují problém z hlediska práva EU, protože unijní právo nepůsobí zpětně, a dekrety týkající se občanství leží mimo kompetence EU.
SPD tak znovu sahá po osvědčeném modelu: vybrat symbolického nepřítele, vyvolat emoce a tvářit se, že kdo odmítá strašení, ten zrazuje národní zájmy. Jenže skutečná obrana českých zájmů nespočívá v tom, že se z česko-německého smíření udělá předvolební bubák. Pokud SPD opravdu vadí útoky na Benešovy dekrety, měla by začít u vlastních evropských partnerů. Jinak nejde o vlastenectví, ale o selektivní vlastenectví: sudetští Němci jako nepřítel se hodí, AfD jako spojenec se přehlíží.