Ministerstvo financí tento týden zveřejnilo grafiku, podle níž je maximální přípustná cena pohonných hmot v ČR stanovena na 43,05 Kč za litr benzinu a 49,40 Kč za litr nafty. Současně uvádí i takzvanou hypotetickou cenu bez zásahu vlády, a to 48,50 Kč u benzinu a 56,59 Kč u nafty. Právě tato druhá čísla ale mohou na veřejnost působit jako varování před bezprostředním cenovým šokem, přestože nejde o skutečný průměr cen na českých čerpacích stanicích, ale o administrativní model, který používá samo ministerstvo.
Ministerstvo na svém webu vysvětluje, že maximální přípustná cena se počítá z průměru velkoobchodních denních indexů ČEPRO, ORLEN a MOL, z velkoobchodní ceny odvozené z kotace Platts, k níž se připočítává marže 2,50 Kč a DPH. U nafty pak resort mluví o hypotetické ceně „bez regulace marží a daňových změn“, u benzinu o hypotetické ceně „bez regulace marží“. To je důležité upřesnění. Nejde totiž o údaj, který by říkal, za kolik se paliva skutečně prodávají nebo by se automaticky prodávala na běžných pumpách po celé republice.
Zveřejněná grafika tak může být formálně správná v rámci vládní metodiky, ale komunikačně je problematická. Běžný čtenář si z ní snadno odnese jednoduché sdělení: bez zásahu vlády by se už teď platilo skoro 57 korun za litr nafty. Jenže samotné ministerstvo zároveň přiznává, že stanovené maximální ceny mají být používány jen výjimečně. Jinak řečeno, ani podle úřadu nejde o částky, které by měly představovat běžnou cenovou hladinu na trhu.
Právě v tom je hlavní problém. Stát by měl v tak citlivé oblasti komunikovat přesně a srozumitelně, nikoli vytvářet dojem co nejdramatičtějšího scénáře. Pokud vedle stropu ukazuje ještě výrazně vyšší „hypotetickou cenu“, aniž jasně a viditelně vysvětlí, že jde o modelový výpočet a nikoli o reálný průměr na stojanech, snadno to sklouzává k politickému marketingu. A ten už se od věcné informovanosti liší dost podstatně.
O to citlivěji to působí v situaci, kdy se ropný trh po předchozím šoku alespoň částečně uklidňuje. Reuters ve středu informoval, že po oznámení dvoutýdenního příměří mezi USA a Íránem cena ropy Brent spadla o více než 13 procent a uzavřela kolem 94,75 dolaru za barel. Ve čtvrtek sice část ztrát korigovala a vrátila se k hodnotám kolem 97 dolarů, protože přetrvávají obavy o bezpečnost dopravy a trvanlivost příměří, přesto ale platí, že bezprostřední panika na trhu polevila.
To samozřejmě neznamená, že ceny pohonných hmot nemohou znovu růst. Znamená to ale, že veřejnost si zaslouží popis reality, ne komunikaci postavenou na co nejvýraznějším hypotetickém čísle. Jestliže ministerstvo samo připouští, že strop má být využíván jen výjimečně, pak by mělo stejně otevřeně vysvětlovat i to, že jeho „hypotetická cena“ není běžná cena na českých pumpách, ale jen modelový scénář vycházející z úředního vzorce.
Ve výsledku tedy nejde o to, zda stát smí regulovat nebo počítat různé varianty. Jde o to, jak je prezentuje. A v tomto případě je namístě říct, že ministerstvo pracuje s číslem, které může na první pohled působit jako realistická předpověď, ale ve skutečnosti je to především komunikačně silný hypotetický scénář. V době, kdy se situace na ropném trhu alespoň částečně stabilizuje, to působí spíš jako strašení než jako střízlivé informování.