V českém prostředí se začaly šířit i příspěvky přebírající konspirační teorii, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu po íránských útocích zemřel, případně že jeho další veřejná vystoupení byla vytvořena pomocí umělé inteligence. Objevují se i doprovodné spekulace o jeho údajné rezignaci nebo o tom, že by jej měl nahradit Jair Lapid. Pro taková tvrzení ale neexistují věrohodné důkazy. Naopak dostupná fakta ukazují, že jde o směs propagandy, dezinterpretací a falešných „důkazů“ kolujících po sociálních sítích.
Jedním z hlavních zdrojů těchto spekulací byly íránské narativy. Už 10. března publikovala agentura Tasnim text o „rostoucích spekulacích“ ohledně možné smrti či zranění Netanjahua, aniž by pro to předložila jakýkoli důkaz. Reuters následně 15. března popsala, že fámy o Netanjahuově smrti nebo zranění šířila íránská státní média a že se rychle rozšířily i online. Nešlo tedy o potvrzenou zprávu, ale o informační operaci postavenou na domněnkách a nepodložených tvrzeních.
Další vlna dezinformací stavěla na videu z Netanjahuova vystoupení, v němž mu někteří uživatelé sociálních sítí „napočítali“ šest prstů a označili záznam za výtvor AI. Polský Demagog, stejně jako další fact-checkeři, upozornil, že nejde o žádný důkaz digitální manipulace, ale o optický klam, případně nejasný detail malíčku v obraze. PolitiFact shrnul, že zvěsti o Netanjahuově smrti přiživovala kombinace vytržených videí z kontextu, falešných obrázků i nepodložených obvinění, že izraelská vláda používá umělou inteligenci k zakrytí skutečnosti. Žádný věrohodný důkaz o jeho smrti ale předložen nebyl.
Stejně zavádějící je i takzvaný „Coffeegate“, tedy tvrzení, že video z jeruzalémské kavárny muselo být uměle vytvořené, protože se káva v hrnku „nerozlévá správně“ nebo na záběrech údajně nesedí datum. Reuters ověřila místo i čas pořízení videa podle záběrů z kavárny a fotografií zveřejněných samotným podnikem. I PolitiFact a Demagog upozorňují, že online publikum začalo za AI označovat i autentické záznamy, protože v prostředí zaplaveném digitálními podvrhy klesá důvěra i v pravé materiály. To je ukázkový příklad takzvané „lhářovy dividendy“: skutečný obsah je označen za falešný jen proto, že lidé už očekávají manipulaci všude.
Shrnuto: tvrzení, že Benjamin Netanjahu zemřel, rezignoval po útoku na svůj dům nebo že jeho veřejná vystoupení byla prokazatelně vygenerována umělou inteligencí, nejsou podložená fakty. Jde o konspirační narativ, který se šířil z íránských a dezinformačních zdrojů a následně ho převzaly i profily ve střední Evropě včetně českého online prostoru. Opatrnost je na místě i proto, že podobné příběhy často kombinují skutečné události s falešnými obrazy a účelovým výkladem detailů, aby působily důvěryhodněji, než ve skutečnosti jsou.