Na českých sociálních sítích se v posledních dnech šíří příspěvky, které tvrdí, že Maďarsko „se bere za Ukrajince“, že je „zajišťuje“ a že by mělo rovnou vyhostit další stovky či tisíce lidí. Objevují se i statusy, podle nichž Budapešť „vyhostí každého Ukrajince“, který se podílí na nucené mobilizaci. Takové formulace ale směšují několik různých událostí a z konkrétních případů vytvářejí dojem plošného postupu proti Ukrajincům jako celku. To doložená fakta nepotvrzují.
První vlna příspěvků vychází z reálné kauzy ze začátku března 2026. Maďarský daňový a celní úřad NAV oznámil, že 5. března zadržel sedm ukrajinských občanů, mezi nimi i bývalého generála ukrajinské rozvědky, a dva obrněné vozy převážející 40 milionů dolarů, 35 milionů eur a 9 kilogramů zlata z Rakouska na Ukrajinu. Reuters následně informoval, že podle mluvčího vlády Zoltána Kovácse mělo být vyhoštěno právě těchto sedm zadržených. Nešlo tedy o žádné rozhodnutí, že „Ukrajinci musí opustit Maďarsko“, ale o konkrétní zásah vůči sedmi osobám v konkrétní trestní kauze.
Právě tady je manipulace českých statusů nejviditelnější. Když někdo z případu sedmi zadržených osob vyvodí, že Maďarsko „vyhání Ukrajince“, podsouvá čtenářům něco, co z doložených informací vůbec neplyne. Ještě dál jde dovětek, že by Budapešť měla vyhostit „1000 lidí z Ukrajiny“ – takové číslo se v důvěryhodných zprávách k této kauze neobjevuje. Reálné jádro zprávy tak posloužilo jen jako záminka pro protiukrajinské komentáře a nadsazené interpretace. Stejně to popsali i polští fact-checkeři z Demagogu, podle nichž byly zprávy o tom, že „Ukrajinci musí okamžitě opustit zemi“, vytrženy z kontextu a ve skutečnosti se týkaly pouze sedmi občanů Ukrajiny.
Druhá část narativu se opírá o starší spor kolem mobilizace na Ukrajině a maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti. Tady je situace jiná v tom, že maďarská vláda skutečně veřejně oznámila krok vůči ukrajinským představitelům spojovaným s nucenými odvody. Doložené je ale především to, že Budapešť zakázala vstup do Maďarska třem ukrajinským činitelům, které označila za odpovědné za nucenou mobilizaci. Z toho ovšem znovu nelze dělat závěr, že Maďarsko plošně „vyhostí každého Ukrajince“ nebo že začalo systematicky vyhánět ukrajinské občany obecně. I zde se politicky vyhrocená rétorika na sociálních sítích mění v mnohem širší a zavádějící tvrzení, než jaké odpovídá doloženým krokům vlády.
Celý případ tak zapadá do známého vzorce, kdy se jednotlivé incidenty mezi Budapeští a Kyjevem využívají k šíření protiukrajinských nálad. Místo přesného popisu konkrétních událostí vzniká na Facebooku dojem, že Maďarsko už „udělalo pořádek s Ukrajinci“ a že by se tím měly inspirovat další země. Fakta jsou ale střízlivější: v jednom případě šlo o sedm zadržených osob v kauze podezření z praní peněz, ve druhém o opatření proti třem konkrétním představitelům. Polský Demagog správně upozornil, že tvrzení o tom, že Maďarsko „vyhnalo všechny Ukrajince“, je prostě vytržené z kontextu. Totéž platí i pro české statusy, které na stejném zkreslení stavějí.