Na Facebooku se znovu šíří text převzatý z článku Aeronetu z června 2019, podle něhož se kolem spolku Milion chvilek pohybují lidé napojení na Sudetoněmecký landsmanšaft a údajný plán na „postupné zrušení“ Benešových dekretů. Stejné tvrzení nyní rozebral i Český rozhlas v pořadu Ověřovna, který upozorňuje, že jde o opakovaně recyklovaný narativ bez doložených důkazů. Šířený e-mail i navazující texty stavějí na konspirační konstrukci o tajném propojení občanské iniciativy, médií, neziskových organizací a sudetoněmeckých kruhů, ale nepředkládají věrohodné podklady, které by tak závažné obvinění potvrzovaly.

Samotný spolek Milion chvilek přitom ve svých stanovách i na oficiálním webu vymezuje své poslání zcela jinak: jako podporu demokratické kultury, občanské angažovanosti a veřejné diskuse v České republice. Ve veřejně dostupných dokumentech spolku není nic o Benešových dekretech, restitucích sudetských Němců ani o jakémkoli programu směřujícím k majetkovému vyrovnání. Tvrzení, že jde o „českou spojku“ pro rušení dekretů, tak není doloženo oficiálními cíli ani činností spolku, ale jen volnými asociacemi a účelovým spojováním jmen a akcí.

Klíčové je i to, co říkají právníci. Ověřovna cituje experta na ústavní a mezinárodní právo Vladimíra Balaše, podle něhož Benešovy dekrety představují takzvané vyhaslé normy: jsou součástí právního řádu, ale už nezakládají nová práva ani nové nároky. Právě proto podle něj nemá praktický smysl vést debatu o jejich „zrušení“, protože by to nic nepřineslo kromě politického konfliktu. Tento pohled odpovídá i nálezu Ústavního soudu z roku 1995, který potvrdil historickou platnost dekretů a jejich místo v českém právním řádu.

Stejně tak neodpovídá realitě ani často opakovaný strašák o masovém navracení majetku potomkům odsunutých Němců. Balaš v Ověřovně připomíná, že majetkové otázky byly vypořádány v poválečných a pozdějších mezinárodních dohodách. Navíc i samotný Sudetoněmecký landsmanšaft už před lety ze stanov vypustil formulaci o snaze domoci se vrácení konfiskovaného majetku. To samozřejmě neznamená, že v jednotlivých kauzách nemohou vznikat právní spory, ale rozhodně z toho neplyne existence nějakého koordinovaného politického plánu, do něhož by byl zapojen Milion chvilek.

Český rozhlas zároveň připomíná, že podobné narativy se v českém prostoru vracejí opakovaně už desítky let. Jednou jsou jejich údajným vykonavatelem Evropská unie, jindy Karel Schwarzenberg, koalice SPOLU, Petr Pavel nebo právě Milion chvilek. Analytik Josef Šlerka to vysvětluje jako evergreen české politiky, který funguje proto, že Benešovy dekrety a poválečné uspořádání představují silné historické a generační trauma. Právě na těchto emocích podobné e-maily a články stavějí: nepracují s doloženým plánem, ale s obavou, že „někdo shora“ chystá zpochybnění poválečného majetkového uspořádání.

Shrnuto: dezinformace tvrdí, že Milion chvilek a s ním propojené osoby nepřímo připravují půdu pro zrušení Benešových dekretů a následné majetkové nároky sudetských Němců. Fakta ale ukazují něco jiného. Neexistují doložené důkazy o takovém plánu, Benešovy dekrety jsou podle odborníků vyhaslými normami bez nových právních účinků a ani veřejně deklarované cíle Milionu chvilek nic podobného neobsahují. Jak správně upozornila Ověřovna Českého rozhlasu, jde především o starý politický strašák, který se znovu aktivuje vždy, když je potřeba vyvolat silnou emoci a nedůvěru vůči konkrétním osobám nebo občanským iniciativám.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.