Česká republika v posledních letech čelí souběhu několika bezpečnostních a společenských výzev. Jednou z nich je obrana demokracie před tlaky a vlivy z nedemokratického prostředí. Je prokazatelné, že například ruské hybridní operace dlouhodobě zaplavují evropský – a tedy i český – informační prostor nepravdivými a manipulativními sděleními, která mají oslabovat důvěru ve stát, instituce i samotný demokratický systém. Současně se prudce rozšířila dostupnost nástrojů umělé inteligence, které dokáží generovat velmi věrohodná videa, obrázky i texty „na zakázku“ – ve prospěch prakticky kohokoliv. S blížícími se volbami se tak zvyšuje riziko, že tyto technologie poslouží různým politickým podnikatelům k rychlé výrobě kampaní založených na emocích, zkratkách a účelových narativech.
Třetí, neméně praktickou hrozbou jsou pak internetové podvody, jejichž obětí se mohou stát (a často stávají) i senioři. Vedle běžných „phishingových“ e-mailů a SMS zpráv přibývají sofistikované scénáře: falešné bankovní hovory, podvržené weby státních institucí či známých firem, podvody přes inzertní portály i napodobování hlasu či tváře blízkých osob. Zkušenost s takovým trestným činem – zejména pokud vede ke ztrátě celoživotních úspor – pak logicky vyvolává frustraci. Ta bývá nezřídka překlápěna do pocitu, že „stát nefunguje“, případně do širší nedůvěry v demokratické uspořádání jako takové. Právě proto má smysl posilovat mediální a digitální gramotnost nejen u mladých lidí, ale i u starších generací.
V rámci našeho projektu jsme uskutečnili celkem 11 přednášek v domovech seniorů (a také ve školním prostředí), které připravili a vedli naši stážisté. Jednotlivých setkání se účastnilo přibližně 10 až 30 osob. Šlo o komorní formát, který umožňuje nejen výklad, ale i prostor pro dotazy a sdílení konkrétních zkušeností – například s podezřelými zprávami, falešnými profily na sociálních sítích nebo s pokusy o vylákání přihlašovacích údajů a peněz. Projekt se uskutečnil za podpory Nadace Tipsport. 
Obsah přednášek jsme postavili na praktických situacích, se kterými se účastníci reálně setkávají. Vysvětlovali jsme, jak rozpoznat typické znaky dezinformačního obsahu (například nálepkování, práci se strachem, chybějící protistranu nebo nejasné autorství), jak ověřovat informace z více zdrojů a proč je důležité hlídat si kontext. Zvláštní důraz jsme kladli na online podvody: jak bezpečně komunikovat s „bankou“, jak poznat podvržené stránky a co dělat, pokud má člověk podezření, že se stal terčem manipulace. Věnovali jsme se i tomu, jak se proměňují rizika s nástupem umělé inteligence – zejména u falešných videí, obrázků a hlasových nahrávek, které mohou vypadat přesvědčivě, ale ve skutečnosti jsou vyrobené tak, aby vyvolaly emoce a vynutily rychlé jednání.
Součástí projektu byla také kampaň na sociálních sítích zaměřená na dvě věkové skupiny: studenty ve věku přibližně 15–18 let a seniory. Doplnili jsme ji o jednoduché propagační materiály, které shrnují základní doporučení a „návody“ – tedy krátké, srozumitelné postupy, jak se v konkrétních situacích zachovat bezpečněji. Cílem nebylo nikoho strašit, ale nabídnout užitečné, uchopitelné nástroje: jak si ověřit zdroj, jak nepodléhat nátlaku „jednejte hned“, jak si nastavit základní digitální hygienu a jak mluvit s blízkými o podezřelých zprávách.
Hlavním cílem projektu bylo zlepšit mediální vzdělání mezi studenty a seniory – a zejména posílit jejich orientaci v nových trendech dezinformací a internetových podvodů. Pokud má být demokratická společnost odolná, potřebuje informované občany napříč generacemi. Právě lokální, prakticky vedené přednášky v domovech seniorů ukazují, že prevence může být účinná: snižuje riziko finančních škod, posiluje sebevědomí lidí v online prostoru a v dlouhodobém horizontu pomáhá tlumit i širší společenskou frustraci, na kterou dezinformační aktéři často cílí.