Na sociálních sítích se znovu objevují texty, které se snaží zpochybnit roli prezidenta Petra Pavla při misi OSN v bývalé Jugoslávii v roce 1992. Autor příspěvku tvrdí, že Pavel nebyl žádným hrdinou, ale naopak „arogantním důstojníkem“, který měl vyhrožovat Srbům bombardováním a kvůli němuž prý hrozilo zastřelení československých vojáků. Současně se snaží relativizovat jeho zásluhy tím, že záchranná akce byla podle něj dílem více lidí, nikoli jednoho velitele.
Ve skutečnosti šlo o operaci v rámci mise OSN UNPROFOR v chorvatské oblasti Srbská Krajina. Jednotka, v níž tehdejší major Petr Pavel působil, dostala úkol vyhledat a evakuovat francouzské vojáky, kteří se po bojích ocitli mezi znepřátelenými stranami a byli v přímém ohrožení života. Akce probíhala několik dní v bojové zóně a skončila úspěšně: z oblasti se podařilo dostat více než padesát francouzských vojáků.
Za tuto operaci byl Petr Pavel vyznamenán francouzským Vojenským křížem s bronzovou hvězdou. Nešlo o žádnou mediální legendu nebo dodatečně vytvořený mýtus, ale o událost doloženou v armádních materiálech, dobovém tisku i ve francouzských zdrojích. Ocenění udělila přímo francouzská strana, jejíž vojáci byli z obklíčení vyproštěni.
Dezinformační příspěvky přitom často pracují s jednou větou, v níž Pavel varoval srbské bojovníky, že pokud neumožní evakuaci, mohou v oblasti umírat i civilisté. Tento výrok je ale vytržen z kontextu krizového vyjednávání v bojové zóně. V podobných situacích je běžné, že velitelé používají improvizované a důrazné formulace, aby zabránili střelbě nebo zajetí vlastních vojáků. Neexistují důkazy, že by jeho postup vedl k ohrožení jednotky, jak tvrdí kritici.
Argument, že se operace neúčastnil pouze Petr Pavel, ale i další důstojníci a vojáci, není žádným „odhalením“. Vojenské akce jsou vždy týmovou záležitostí a úspěch je výsledkem práce celé jednotky. Ocenění velitele přitom neznamená popření zásluh ostatních, ale uznání jeho role při plánování a vedení operace.
Z dostupných svědectví vyplývá, že československá jednotka operovala v extrémně nebezpečném prostředí, často pod palbou a bez těžkých zbraní, které mandát OSN neumožňoval. Vojáci se dokonce dostali do situací, kdy byli ozbrojenci nuceni použít je jako živé štíty. I v těchto podmínkách se podařilo splnit zadaný úkol a dostat francouzské vojáky do bezpečí.
Příběh o „arogantním důstojníkovi“, který prý málem způsobil tragédii, tak neodpovídá známým faktům. Jde o typický příklad manipulace, kdy se jedna dramatická věta vytrhne z kontextu a současně se zamlčí oficiální ocenění i svědectví účastníků. Ve výsledku pak vzniká zkreslený obraz události, která byla ve skutečnosti úspěšnou záchrannou operací v rámci mise OSN.