Podle dlouhodobých průzkumů veřejného mínění v západních zemích, zejména ve Spojených státech, v posledním desetiletí roste podíl lidí, kteří se domnívají, že mimozemská civilizace mohla Zemi v minulosti navštívit. Zajímavější než samotný nárůst „věřících“ je ale výrazný pokles těch, kteří odpovídají „nevím“. Zatímco ještě kolem roku 2012 převažovala nejistota, dnes se veřejnost častěji kloní k jasnému postoji – ať už kladnému, nebo odmítavému. Společnost se tak neposouvá směrem k opatrnému skepticismu, ale k polarizovanějším závěrům.
Tento trend nelze vysvětlit pouze mediálně vděčnými záběry neidentifikovaných objektů nebo odtajněním vojenských dokumentů o takzvaných UAP (Unidentified Aerial Phenomena). Sociologové a mediální analytici upozorňují, že klíčovou roli hraje dlouhodobá eroze důvěry ve státní instituce, experty a oficiální autority. Ve světě zahlceném protichůdnými informacemi se pro část veřejnosti stává „alternativní vysvětlení“ přitažlivější než opatrné závěry založené na datech a nejistotě.
Paradoxně k tomu přispívá i technologický pokrok. Satelity, drony, chytré telefony a systémy založené na umělé inteligenci vytvářejí dojem, že dnes „už by přece všechno muselo být vidět“. Každý neobvyklý záběr na obloze pak působí záhadněji než dříve, i když má ve většině případů zcela banální vysvětlení – od atmosférických jevů přes vojenskou techniku až po chyby senzorů. Technologie tak místo uklidnění nejistoty často posilují pocit, že „něco se děje a někdo to tají“.
Výzkumy zároveň ukazují, že víra v návštěvy mimozemšťanů vypovídá méně o vesmíru a více o lidské psychologii a kulturním klimatu. Nejde nutně o návrat k iracionálním představám, ale o snahu najít smysl a řád ve světě, který je stále složitější, méně přehledný a plný krizí. V tomto kontextu se mimozemšťané stávají symbolickým „vnějším vysvětlením“ – autoritou stojící mimo zpochybňované instituce, politiku či vědu.
Zásadní je přitom rozlišovat mezi vědeckým přístupem a konspiračním myšlením. Astrobiologie a astronomie dlouhodobě připouštějí možnost existence mimozemského života a jeho hypotetické návštěvy v minulosti, zároveň však otevřeně říkají, že pro takové tvrzení neexistují důkazy. To je zásadní rozdíl oproti konspiračním narativům, které pracují s jistotou, tajnými dohodami a představou všemocného utajování. Právě tato hranice se v online prostoru stále častěji rozmazává – a s ní i schopnost veřejnosti rozlišovat mezi hypotézou, spekulací a nepravdivým tvrzením.