Server Echo24 zveřejnil článek s tvrzením, že nařízení EU o digitálních službách (DSA) představuje cenzurní zákon připomínající „orwellovské Ministerstvo pravdy“. Tento rámec je však zavádějící a neodpovídá skutečnému obsahu ani smyslu legislativy. DSA není nástrojem státní cenzury, ale naopak pokusem reagovat na dlouhodobý problém netransparentního a často svévolného rozhodování velkých technologických platforem o tom, co uživatelé smějí publikovat a kdo bude umlčen.
Nařízení DSA přijala Evropská unie v roce 2022 a platí přímo ve všech členských státech. Jeho cílem je nastavit jasná pravidla pro fungování digitálních platforem, zejména těch největších, a posílit ochranu uživatelů. DSA neukládá povinnost mazat „nepohodlné názory“ ani nedefinuje, co je pravda a lež. Zaměřuje se na procesy: požaduje, aby platformy vysvětlovaly své zásahy, umožňovaly odvolání a nesly odpovědnost za systémová rizika, jako je masové zneužívání falešných účtů či šíření nelegálního obsahu.
Častým zdrojem zmatku, který Echo24 ve svém článku neodděluje dostatečně jasně, je zaměňování DSA s návrhem tzv. „chat control“. Ten se týká sledování soukromé komunikace a je samostatnou, dosud neschválenou legislativou, která do DSA nepatří. Spojování těchto dvou odlišných návrhů vytváří dojem plošného dohledu a cenzury, který ale z textu DSA nevyplývá. Jde o dva různé legislativní procesy s odlišným obsahem i cíli.
Ve skutečnosti DSA posiluje práva uživatelů vůči soukromým firmám. Zavádí povinnost zdůvodnit smazání obsahu nebo omezení účtu, dává možnost interního odvolání, mimosoudního řešení sporu a v konečném důsledku i soudní ochrany. To jsou nástroje, které mají omezit libovůli platforem, nikoli rozšířit pravomoci státu nad veřejnou debatou. Bez prováděcích zákonů navíc národní regulátoři často nemohou efektivně zasahovat ani proti zjevnému porušování zákonů či koordinovaným dezinformačním kampaním.
Označovat DSA za „cenzurní zákon“ proto neodpovídá faktům. Jde spíše o hodnotící nálepku, která ignoruje skutečný obsah nařízení a posiluje rozšířený mýtus, že jakákoli regulace digitálních platforem automaticky znamená omezení svobody slova. DSA je možné kritizovat – například kvůli pomalému vymáhání nebo riziku byrokracie – nikoli však tvrdit, že zavádí evropské „Ministerstvo pravdy“.