Na Facebooku se šíří příspěvek, podle něhož Česko od začátku ruské invaze poskytlo Ukrajině pomoc za zhruba 232 miliard korun, což má odpovídat „232 milionům korun denně“. Jak ale upozornila analýza serveru Demagog.cz, tato interpretace vychází z hrubého a zavádějícího čtení dat Kielského institutu pro světovou ekonomiku a prezentuje českou pomoc výrazně zkresleným způsobem.

Uváděná částka skutečně odpovídá souhrnným údajům Kielského institutu, které zahrnují nejen vojenskou a humanitární pomoc, ale především odhadované náklady na ukrajinské uprchlíky. Právě ty tvoří naprostou většinu celkové sumy. Institut však pracuje s paušálním odhadem nákladů na jednoho uprchlíka, založeným na starších datech OECD, a předpokládá, že všichni uprchlíci stát trvale stojí stejné peníze – bez ohledu na jejich pracovní zapojení či odvody do veřejných rozpočtů.

Jak připomíná Demagog.cz, tento přístup vede k výraznému nadhodnocení reálných výdajů. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí vydalo Česko na podporu ukrajinských uprchlíků do konce třetího čtvrtletí roku 2025 zhruba 74 miliard korun, tedy přibližně třikrát méně, než naznačují odhady Kielského institutu. Zároveň však ukrajinští uprchlíci odvedli na daních a odvodech do státního rozpočtu asi 78,7 miliardy korun, tedy více, než kolik stát na jejich podporu vynaložil.

Celkové číslo o české pomoci Ukrajině tedy samo o sobě není smyšlené, ale jeho interpretace v virálním příspěvku je zavádějící. Příspěvek pomíjí klíčový kontext: reálné, výrazně nižší náklady na uprchlíky a jejich ekonomický přínos pro stát. I proto byl v rámci spolupráce s Facebookem označen jako obsah s chybějícím kontextem.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.