Nová česká vláda vedená Andrej Babiš již v prvních týdnech avizovala zásadní změny v přístupu státu k boji proti dezinformacím a hybridním hrozbám. Z veřejných vyjádření jejích představitelů i z informací o chystaných organizačních změnách vyplývá, že dosavadní projekty zaměřené na strategickou komunikaci, mediální gramotnost a odolnost vůči zahraničnímu vlivu mají být omezeny nebo zcela zrušeny. Kabinet tyto kroky zdůvodňuje ochranou svobody projevu a odmítáním toho, co označuje za „institucionalizované posuzování pravdy“.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc v rozhovoru pro Info.cz uvedl, že chce „vyslat jasný signál“, že svoboda slova je ústavně zaručená a že orgány činné v trestním řízení by podle něj neměly automaticky nahlížet na kontroverzní výroky prizmatem dezinformací. Zároveň se vymezil proti zpřísňování postihů za nenávistné projevy a odmítl existenci státních struktur, které by podle jeho slov rozhodovaly o tom, „co je informace a co dezinformace“. Tato vyjádření znamenají výrazný posun oproti přístupu předchozí vlády, která posilovala postihy nenávisti a investovala do prevence hybridních hrozeb.
Změny se dotýkají i exekutivní roviny. Na ministerstvu zahraničních věcí, které nově vede Petr Macinka (Motoristé sobě), má podle serveru Page Not Found skončit odbor strategické komunikace státu. Ten se dosud zabýval mimo jiné analýzou a vyvracením dezinformačních kampaní spojených s autoritářskými režimy, zejména Ruskem. Informaci o zrušení odboru ministerstvo oficiálně nepopřelo, pouze uvedlo, že „dochází k revizi priorit a struktury resortu“.
Další změnou má být vznik nové pozice zaměřené na podporu „svobody slova“, o níž informoval server Echo24. Tato funkce by měla nahradit dosavadní roli vládního zmocněnce pro média a strategickou komunikaci, kterou v minulém kabinetu zastávali Michal Klíma a Otakar Foltýn. Podle dostupných informací se jako možná kandidátka zmiňuje analytička Natálie Vachatová, spojená se Společností pro obranu svobody projevu, která dlouhodobě kritizuje státní zásahy proti dezinformacím.
Právě vazby části vládní koalice na organizace a aktéry, kteří boj proti dezinformacím označují za cenzuru, vysvětlují konzistentní politickou linii, již ANO, SPD a Motoristé sobě prosazovali již v předvolebním období. Tomio Okamura i Andrej Babiš opakovaně hovořili o „nové totalitě“ a spojovali státní strategickou komunikaci s potlačováním názorů. Analytici dlouhodobě upozorňují, že takové rámování relativizuje rozdíl mezi svobodnou debatou a systematickým šířením nepravd, které mohou ovlivňovat volby, veřejné zdraví či bezpečnost státu. Omezování státní osvěty a prevence v oblasti informační gramotnosti tak podle nich nepředstavuje neutrální obranu svobody slova, ale zásadní oslabení schopnosti demokratického státu reagovat na organizované dezinformační kampaně.