Předseda hnutí PRO a poslanec za SPD Jindřich Rajchl zveřejnil status, v němž tvrdí, že vysoký počet „lajků“ u jeho vánoční fotografie během krátké doby dokazuje, že nejde o uměle podporovaný obsah. Konkrétně zmiňuje, že vánoční fotografie se ženou prý získala za 30 minut 6 000 lajků. Podle jeho logiky by totiž v době Vánoc nemohly fungovat takzvané trollí farmy. Status je namířen proti iniciativě Štít demokracie a také proti nám. Argumentace však neobstojí ani fakticky, ani technicky.

Základní problém spočívá v tom, že Rajchl implicitně předpokládá, že umělá či koordinovaná aktivita na sociálních sítích znamená tisíce reálných lidí, kteří ručně a současně klikají na tlačítko „To se mi líbí“. Takto ale dezinformační ani marketingové sítě v praxi nefungují. Koordinované neautentické chování je zpravidla zajišťováno omezeným počtem operátorů, kteří spravují velké množství účtů pomocí automatizovaných nástrojů, botů či serverově řízených systémů. Počet lajků proto nelze přímo převádět na počet skutečných osob.

Argument „jsou Vánoce“ navíc není důkazem vůbec ničeho. V Rusku se Vánoce slaví až 7. ledna, nikoli 24. prosince, a provoz podobných sítí není vázán na křesťanský kalendář. Jde o placenou, často směnnou činnost, která běží nepřetržitě – stejně jako jiné formy online marketingu nebo politické propagace. Tvrzení, že by o svátcích automaticky ustávala koordinovaná online aktivita, je čistě domněnkou bez jakékoli opory v realitě.

Podstatné je i to, že seriózní analýzy nikdy neposuzují manipulace na základě jednoho konkrétního příspěvku. Nezkoumá se „kolik měl post lajků“, ale dlouhodobé vzorce chování: opakované sdílení stejných narativů, synchronizace účtů, jejich historie, jazykové stopy či síťové vazby. To, že jeden konkrétní vánoční příspěvek mohl mít částečně organický dosah, nijak nevylučuje existenci koordinovaných sítí v jiných případech.

Rajchlova argumentace navíc zamlčuje podstatný kontext: podezření z uměle vytvářeného engagementu u jeho profilu nevzniklo kvůli jednomu konkrétnímu vánočnímu příspěvku, ale na základě dlouhodobých dat. Upozorňují na něj digitální analytici, marketingoví odborníci i iniciativy sledující dezinformační prostředí. Opakovaně se ukazuje extrémní nepoměr mezi počtem sledujících Jindřich Rajchl a dosaženými interakcemi, neobvykle rychlé nárůsty lajků během krátkého času či náhlé skoky v počtech sledujících, po nichž následuje hromadné mazání účtů ze strany platformy. Právě tyto vzorce – nikoli jednotlivé fotografie – tvoří základ důvodného podezření, že část podpory není autentická.

Z tohoto pohledu je odvolávání se na Vánoce argumentačně zcela mimoběžné. I kdyby byl konkrétní vánoční příspěvek zcela organický, nijak to nevyvrací dříve zdokumentované anomálie v Rajchlově dlouhodobém dosahu. Navíc představa, že by koordinované nebo automatizované sítě přestávaly fungovat kvůli svátkům, neodpovídá realitě digitálního prostředí. Argument „jsou Vánoce, takže lajky musí být pravé“ tak neslouží k vysvětlení dat, ale k jejich obejití – a místo věcné reakce na doložená zjištění nabízí jednoduchou, emotivně srozumitelnou, avšak logicky chybnou zkratku.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.