Petra Prokšanová patří v posledních letech k nejviditelnějším zástupkyním KSČM v Praze i v rámci projektu Stačilo!. Vystudovaná socioložka, která se živí marketingem a politickou komunikací, dlouhodobě vystupuje jako podporovatelka tvrdé levicové politiky, včetně požadavku na vystoupení České republiky z NATO a radikální změnu zahraničně-politické orientace země. Její politická a veřejná vystoupení jsou zaměřena především na mladší voliče, které oslovuje sociálními tématy a modernizovaným vizuálním stylem kampaní.
Výrazně na sebe upozornila také svými projevy na akcích komunistických organizací. Na jednom z pražských shromáždění k výročí konce druhé světové války například označila ničení některých památníků sovětské armádě po roce 2022 za „projev novodobé totality“ a zdůrazňovala potřebu připomínat roli Sovětského svazu jako „skutečného osvoboditele“. Ve stejném duchu vystupoval i Roman Blaško, generální tajemník KSČ, který se z Moskvy připojil prostřednictvím telemostu. Prokšanová v tomto kontextu patří k výrazným tvářím komunistické části hnutí Stačilo!, která je dlouhodobě vstřícná k Rusku a kritická k západním institucím.
V roce 2025 se Prokšanová stala jednou z hlavních postav pražské kandidatury koalice Stačilo!. Původně byla představena jako pražská lídryně, její pozici však po dohodě hnutí se SOCDEM převzala Jana Maláčová. Prokšanová se změnou nesouhlasila a označila ji za oslabení pozice KSČM, nakonec však kandidaturu z druhého místa přijala. Veřejně uvedla, že klíčové pro ni je, aby voliči radikální levice měli možnost zvolit komunistického poslance. Zároveň zdůrazňovala, že bude nadále vést vlastní kampaň, zaměřenou na tradiční komunistické priority.
Nesoulad se sociální demokracií byl v jejích vyjádřeních patrný opakovaně. Prokšanová kritizovala programové rozdíly, zejména v otázce NATO. Zatímco ona sama dlouhodobě vystupuje za odchod ČR z aliance, předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová takový požadavek nepodporuje. Podle Prokšanové se tak rozcházejí základní zahraničně-politické postoje obou subjektů a není zřejmé, zda bude možné vést kampaň společně.
Ačkoliv Prokšanová zdůrazňuje sociální témata, ve veřejné debatě se stala známou i svými radikálně protizápadními postoji. Kritizuje Evropskou unii, NATO a tvrdě odmítá českou podporu Ukrajině. V jejích projevech se opakovaně objevují tvrzení o „vazalství USA“ či „servilitě vůči EU“, která staví do kontrastu s představou „nezávislé radikální levice“.
Současně je patrné, že se Prokšanová snaží budovat vlastní veřejný obraz prostřednictvím sociálních sítí a profesionálního vizuálního stylu. Její účast na kampaních, petičních akcích či demonstracích je prezentována jako součást širšího úsilí vrátit KSČM parlamentní zastoupení. Na sociálních sítích přitom přímo vyzývá voliče, aby ji v případě potřeby vykroužkovali.
Petra Prokšanová tak představuje výraznou, ale zároveň polarizující postavu současné radikální levice. Její politika kombinuje tradiční komunistické priority s moderní formou kampaně, přičemž její programové postoje se v řadě zásadních oblastí rozcházejí nejen se SOCDEM, ale i s většinovým směřováním české zahraniční politiky. V kampani hnutí Stačilo! zůstává jednou z klíčových tváří, která oslovuje voliče odmítající NATO, kritické k EU a sympatizující s ruským výkladem současných mezinárodních událostí.