Na sociálních sítích a v některých médiích se v říjnu 2025 začala šířit tvrzení, že Evropská unie chce „umožnit dětem změnu pohlaví bez ohledu na věk“. Nepravdivý výklad se objevil například v příspěvcích slovenského KDH, poslance Mariána Kéryho ze strany Smer i bývalých politiků Györgye Gyimesiho a Petera Pčolinského. Ti se odvolávali na novou „Strategii rovnosti LGBTIQ+ na roky 2026–2030“. Podle ověřování agentury AFP však jde o překroucení textu, který nemá právní závaznost a neobsahuje žádnou zmínku o dětech či nezletilých osobách.
Zmíněná strategie je pouze politickým rámcem Evropské komise, který má podpořit spolupráci členských států v oblasti rovnosti a boje proti diskriminaci. Nejde o právní dokument, který by mohl měnit zákony členských zemí. Kontroverze vznikla kolem jedné věty o „výměně osvědčených postupů při vytváření zákonů pro uznání pohlaví na základě sebeurčení, bez věkových omezení“. Jak AFP ověřila u Evropské komise, tato formulace neznamená podporu právní tranzice dětí, ale odkazuje na výměnu zkušeností mezi státy, které mají různě nastavené postupy pro dospělé osoby.
Evropská komise v reakci na šířící se dezinformace uvedla, že strategie má pouze podporovat rovnost a nediskriminaci, nikoliv vnucovat státům právní změny. Hovkyně Komise Eva Hrnčířová zdůraznila, že „členské státy rozhodují o svých vlastních zákonech a my jim jen pomáháme sdílet to, co funguje nejlépe“. Komise navíc nemá žádnou pravomoc v oblasti rodinného práva ani zákonného uznání pohlaví – tyto otázky spadají výhradně do pravomoci jednotlivých států.
Slovenský kontext dezinformační vlny souvisí s novelou ústavy, která v září 2025 omezila uznávání pohlaví pouze na „biologická kritéria“ a zakotvila nadřazenost slovenského práva nad evropským v otázkách národní identity. Někteří politici využili novou strategii EU k podpoře své rétoriky o „ochraně tradičních hodnot“. Ve skutečnosti se ale dokument Komise zabývá jen podporou LGBTIQ+ osob v oblastech jako vzdělávání, zaměstnanost, zdraví a právní rovnost.
Podle odborných organizací, například slovenské skupiny Saplinq, se virální tvrzení zcela míjí s realitou. Cílem strategie není umožnit dětem měnit pohlaví, ale reagovat na diskriminaci, které čelí trans, nebinární a intersex lidé v Evropě. Proces právní tranzice zůstává v rukou jednotlivých států a Komise může pouze podporovat výměnu zkušeností a osvědčených postupů.