Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů oznámila, že chce zřídit veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace. Ty, které „blokují rozvoj a investice“, mají o veřejné prostředky přijít a peníze se mají přesunout do „reálných adaptačních opatření v krajině“. Podle programového prohlášení nesmějí neziskovky využívat peníze daňových poplatníků na „politický aktivismus“. Vláda rovněž plánuje zavést povinnost označovat organizace, které čerpají finance ze zahraničí. Zvláštní pozornost chce zaměřit na školy – v nich už podle dokumentu nemají působit „politické neziskové organizace“.
Řada organizací reagovala, že v oblasti transparentnosti žádný problém nevidí. „Že bude registr dotací, je jedině dobře,“ říká výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „My už 20 let zveřejňujeme všechny dotace ze všech zdrojů, máme audity a desítky kontrol ročně.“ Stejně se vyjádřil i mluvčí organizace Tomáš Urban, který upozornil, že všechny neziskovky mají povinnost vést veřejné účetnictví a zveřejňovat výroční zprávy. Větší organizace procházejí pravidelnými audity a kontroly z ministerstev i finančních úřadů jsou běžné. Urban dodal, že „stigmatizace zahraničně financovaných organizací je ruská inspirace“, kterou Evropská unie již v minulosti odmítla — například v Maďarsku, kde soudní dvůr EU zrušil zákon o „zahraničních agentech“.
Spor se tak netýká transparentnosti, ale politického podtextu. Není totiž vůbec jasné, co znamená „politická neziskovka“. Tento pojem není právně definovaný a působí spíše jako účelové označení pro organizace, jejichž činnost se některým politikům nelíbí — ať už jde o ekologické iniciativy, organizace na ochranu práv menšin, nebo o programy mediální gramotnosti na školách. „Já si nemyslím, že existuje něco jako politická neziskovka. Jsou politické strany, které bojují o moc, a pak neziskové organizace, které pomáhají lidem, vzdělávají, pracují v sociální oblasti, sportu, ekologii nebo kultuře,“ říká Pánek.
Nejasnost definice kritizují i odborníci na vzdělávání. Kamil Kopecký z projektu E-Bezpečí upozorňuje, že návrh může ohrozit výuku mediální a občanské gramotnosti. „Pokud má být ze škol vyloučen jakýkoli kontakt s neziskovkami, které se dotýkají politiky, znamená to v praxi zákaz diskuse o tom, jak funguje propaganda, jak politici manipulují voliče, jak vznikají dezinformace nebo jak se vyvíjela politická komunikace od totality po současnost,“ říká. Připomíná, že „politika“ v tomto smyslu není agitace, ale součást vzdělávání, které má žákům pomoci pochopit svět, v němž žijí.
Zásah do prostoru škol by tak mohl paradoxně ohrozit právě tu oblast, kterou vláda v programovém prohlášení zmiňuje – rozvoj kritického myšlení. Programy, které pomáhají dětem rozpoznávat manipulaci, posilují občanské dovednosti a duševní zdraví, by mohly být označeny za „ideologické“. Týkat by se to mohlo nejen organizací, jako je Člověk v tísni, ale i těch, které se věnují prevenci šikany, psychologické podpoře nebo bezpečnému chování online.
Záměr vlády tak podle kritiků není o transparentnosti, nýbrž o vymezení se vůči občanské společnosti. Označení „politické neziskovky“ je prázdný pojem, který v praxi může postihnout každého, kdo se věnuje společensky citlivým tématům. Česká republika přitom již dnes disponuje dostatečnými kontrolními mechanismy i povinností zveřejňování všech dotací. Zákony, které vytvářejí kategorie „nežádoucích“ neziskových organizací, se v Evropě nikdy neosvědčily – a tam, kde se o ně vlády pokusily, přinesly spíše úpadek demokracie než pořádek ve financích.