Předseda strany PRO Jindřich Rajchl opět sdílel na sociálních sítích příspěvek, v němž tvrdí, že ukrajinská migrace je pro Českou republiku „přítěží“ a že uprchlíci z Ukrajiny „nám nevydělávají na důchody, ale stáli přes 250 miliard korun“. Tato tvrzení jsou ovšem v rozporu s dostupnými daty a představují klasickou ukázku práce s vytrženými čísly a domněnkami.
Rajchl ve svém textu odkazuje na Institut pro světovou ekonomiku v Kielu (IfW Kiel) a uvádí, že podle něj nás Ukrajinci „stáli 250 miliard korun“. Ve skutečnosti však německý institut nikdy takové tvrzení o České republice neuvedl. Podle dat IfW Kiel poskytla Česká republika od začátku ruské invaze do konce dubna 2025 ukrajinským uprchlíkům pomoc v objemu 8,05 miliardy eur, tedy zhruba 198 miliard korun. Jde o souhrn rozpočtových výdajů na pomoc a podporu, nikoliv o čistý ekonomický dopad. Rajchl tak částku nejen nadhodnocuje, ale především ji vydává za „ztrátu“, ačkoli IfW Kiel nijak nehodnotí, zda tato pomoc ekonomicky škodí, či prospívá.
Dostupné analýzy České národní banky, OECD i Ministerstva financí přitom ukazují, že dopady ukrajinské migrace na českou ekonomiku jsou neutrální až mírně pozitivní. Uprchlíci velmi rychle vstoupili na trh práce — podle dat MPSV z roku 2024 pracuje přibližně 70–80 % dospělých držitelů dočasné ochrany. Přispívají tak do veřejných rozpočtů na daních i pojistném. ČNB odhaduje, že díky nim vzrostl český HDP o 1 až 1,5 procentního bodu. Náklady tedy nejsou jednostrannou ztrátou, ale investicí, která se z velké části vrací.
Rajchl dále tvrdí, že Ukrajinci jsou „kriminálnější než Češi“ a že policie „už k jejich rvačkám ani nejezdí“. Oficiální statistiky ministerstva vnitra však ukazují opak. Kriminalita cizinců včetně Ukrajinců tvoří přibližně osm procent všech trestných činů, přičemž na Ukrajince připadá jen kolem dvou až tří procent. V přepočtu na počet obyvatel je jejich kriminalita dokonce nižší než u české populace. Rajchlovo tvrzení tedy nejen odporuje faktům, ale zároveň šíří stereotyp o uprchlících jako o zdroji nepořádku a násilí.
Další část jeho textu obviňuje Ukrajince z přetěžování nemocnic a škol. Ani to se nezakládá na pravdě. Podle ministerstva zdravotnictví nebyl český systém výrazně zasažen, naopak více než tři tisíce ukrajinských zdravotníků pomáhá zmírňovat nedostatek personálu. Ve školství tvoří děti z Ukrajiny asi čtyři procenta žáků a stát poskytl školám dodatečné finance i metodickou podporu. Mnohé školy uvádějí, že integrace dětí probíhá úspěšně a že s ní zásadní problémy nemají.
Rajchl také obviňuje uprchlíky z růstu cen bydlení a poklesu mezd. Odborníci však upozorňují, že tyto jevy mají jiné příčiny. Ceny nemovitostí rostly v Česku dlouhodobě kvůli nedostatku výstavby a pomalému stavebnímu řízení, nikoliv kvůli několika stům tisícům příchozích. Podíl ukrajinské poptávky se podle ekonomů odhaduje na maximálně 2–3 % růstu cen. Stejně tak nelze tvrdit, že by Ukrajinci snižovali mzdy – zaměstnavatelé je často využívají tam, kde Češi chybějí, například ve stavebnictví, výrobě nebo dopravě. Mzdy v těchto sektorech přitom nadále rostou.
Předseda PRO navíc zveličuje nezaměstnanost. Tvrdí, že bez práce je přes 300 tisíc lidí a že nezaměstnanost dosáhla 4,5 %. Podle Českého statistického úřadu a Eurostatu se ale česká nezaměstnanost dlouhodobě drží kolem 3 %, což je nejnižší hodnota v celé Evropské unii. Rajchl tedy míchá regionální extrémy (např. Karvinsko) s celostátními daty, aby vyvolal dojem hospodářského úpadku.
Ve výsledku tak Rajchlův status představuje směs překroucených čísel, polopravd a nepodložených dojmů. Místo práce s ověřenými fakty používá ekonomické a společenské problémy jako politickou zbraň proti ukrajinským uprchlíkům. Skutečnost je přitom podstatně střízlivější: Česká republika zvládla příchod uprchlíků z Ukrajiny ekonomicky i společensky lépe než většina evropských států, a data zatím neukazují, že by jejich přítomnost přinesla českým občanům jakoukoli měřitelnou újmu.
Zdroje:
Institut für Weltwirtschaft Kiel (IfW Kiel), Ukraine Support Tracker, 2025; Česká národní banka; Ministerstvo financí ČR; Ministerstvo práce a sociálních věcí; Ministerstvo vnitra ČR; OECD Economic Outlook 2024; Český statistický úřad; FXstreet.cz (2025).