Infovojna se znovu ukázala jako nástroj šíření ruské propagandy a dezinformací. Tento kanál, který už v roce 2022 nechal Národní bezpečnostní úřad zablokovat pro jeho podvratnou činnost, dnes funguje dál díky přesunu na zahraniční doménu. Není tedy překvapením, že jeho obsah znovu kopíruje narativy Moskvy a snaží se zasévat pochybnosti do veřejné debaty o pomoci Ukrajině.
Nejnovější příklad představuje článek, podle něhož Ukrajina údajně dodává zbraně od svých západních spojenců teroristickým a separatistickým skupinám v Africe. Konspirační web přitom tvrdí, že cílem Kyjeva je posílit vlastní vliv na kontinentu a současně narušit vztahy afrických států s Ruskem. Tento obraz má vytvořit dojem, že vojenská podpora Ukrajině není bezpečná a může se obrátit proti samotnému Západu.
Ve skutečnosti jde o klasickou ukázku ruské propagandy, která dlouhodobě využívá smyšlené příběhy k oslabení mezinárodní podpory Ukrajiny. Ta se už více než tři roky brání ruské agresi a pro Moskvu je zásadní zpochybnit legitimitu její obrany i důvěryhodnost spojenců. Ukrajinské ministerstvo zahraničí se proto důrazně ohradilo proti jakékoli souvislosti s podporou povstaleckých či teroristických skupin v oblasti Sahelu.
Je přitom příznačné, že to byla právě ruská diplomacie, která v posledních letech posilovala své působení v Africe. Ministr zahraničí Sergej Lavrov v roce 2023 navštívil například Mali, Mauritánii nebo Súdán. Právě v Mali sehráli klíčovou roli žoldnéři z nechvalně známé Wagnerovy skupiny, kteří pomohli tamní vládě stabilizovat situaci. Cena za tuto „pomoc“ však byly stovky obětí z řad civilistů a upevnění ruského vlivu na úkor demokracie a lidských práv.
Rusko dlouhodobě soupeří o mocenskou pozici v Africe nejen se Spojenými státy, ale také s Čínou. Prostřednictvím zbraní, žoldnéřů a obchodních dohod se snaží získat kontrolu nad surovinami i politickými rozhodnutími afrických vlád. Proto je pro Moskvu výhodné prezentovat Ukrajinu jako destabilizační prvek – ve skutečnosti však právě ona čelí vojenské agresi a zoufale potřebuje pomoc, aby mohla bránit svou nezávislost.
Samozřejmě nelze popírat, že existují jednotlivé případy, kdy se zbraně z dodávek západních spojenců na Ukrajinu dostaly na černý trh. Tyto incidenty však byly vzácné a nikdy nedosáhly rozsahu, který by měl podpořit ruskou verzi příběhu. Ukrajina se navíc zavázala, že udělá maximum pro to, aby se podobné situace neopakovaly. Ruské tvrzení o systematické podpoře afrických povstalců ze strany Kyjeva tak není ničím jiným než manipulací, která má oslabit solidaritu Západu a odvést pozornost od skutečné agrese – té, kterou Rusko páchá na Ukrajině.