Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen navštívila 31. srpna 2025 bulharskou zbrojní továrnu VMZ v Sopotu. Ještě před jejím příjezdem se u závodu shromáždili příznivci krajně pravicové strany Vazrazhdane vedení Kostadinem Kostadinovem, kteří protestovali proti její přítomnosti. Na sociálních sítích se poté začalo šířit video, na němž demonstranti blokují černý automobil s tvrzením, že uvnitř sedí von der Leyenová. Letové záznamy i bulharské úřady však potvrdily, že šéfka Evropské komise v té době ještě nebyla v zemi – přistála až o více než tři hodiny později.
V krátkém videu, které se rychle rozšířilo i mimo Bulharsko, zaznívaly urážky jako „nacistka“ a hesla odmítající Brusel. Kromě bulharských vlajek se objevovaly i ruské, čímž protestující zdůrazňovali své proruské postoje. Jak ale následně vyšlo najevo, v automobilu seděl ředitel bulharského žandárského sboru Nikolaj Nikolov se svými kolegy, nikoliv předsedkyně Evropské komise.
Kontroverze provázela i samotný přílet von der Leyenové. Letadlo Dassault Falcon 900LX, které ji dopravovalo z Polska do Plovdivu, čelilo rušení signálu GPS, což bulharské a unijní orgány přičítají Moskvě. Přesto stroj bezpečně přistál s využitím pozemní navigace. Bulharský premiér Rosen Željazkov sice označil incident za vážný, ale vyšetřování zahájeno nebylo, protože podobné útoky se v regionu objevují častěji.
Von der Leyenová i přes napjatou atmosféru pokračovala v programu. Spolu s bulharským premiérem a expremiérem Bojkem Borisovem navštívila továrnu VMZ a oznámila nové investice do obranného průmyslu. Německá firma Rheinmetall zde má postavit továrnu na výrobu munice a vytvořit až tisíc pracovních míst. Evropská komise tímto krokem usiluje o posílení vlastní obranné kapacity i o podporu Ukrajiny, která stále využívá zbraně sovětského standardu.
Protesty, které návštěvu provázely, ukazují hluboké politické rozdělení bulharské společnosti. Země, jež má historické vazby na Rusko, od počátku války na Ukrajině dodává Kyjevu munici a vojenskou techniku, což proruské a krajně pravicové síly dlouhodobě kritizují. Strana Vazrazhdane tvrdí, že tato politika vtahuje Bulharsko do konfliktu a podřizuje ho Bruselu, zatímco vláda a proevropské strany vnímají spolupráci s EU a NATO jako zásadní pro bezpečnost země i regionu.