Slovenský politik Miroslav Kamenský na Facebooku tvrdil, že z ukrajinské armády dezertovalo 400 tisíc vojáků. Odvolával se na video s ukrajinskou poslankyní Annou Skorochodovou, které sdíleli i proruské telegramové kanály. Ve skutečnosti však poslankyně nehovořila o dezerci, ale o případech „neoprávněného opuštění jednotky“, což je v ukrajinském právu odlišný a méně závažný čin. Skorochodová navíc sama upozornila, že část vojáků se ke svým jednotkám vrací a že není možné přesně určit, kolik jich odešlo natrvalo.
Ukrajinská legislativa jasně rozlišuje mezi dezercií a neoprávněným opuštěním jednotky. Neoprávněné opuštění znamená, že voják odešel bez povolení, ale může se později vrátit – často z rodinných nebo zdravotních důvodů. Dezertér naopak armádu opouští trvale, s úmyslem vyhnout se službě. Zatímco za dezerci hrozí až 12 let vězení, za neoprávněné opuštění jednotky je sazba nižší. Ukrajina navíc v roce 2024 přijala opatření, které vojákům umožnilo jednorázový návrat bez trestu, čehož do léta 2025 využily desetitisíce lidí.
Oficiální statistiky ukazují, že počty těchto případů jsou výrazně nižší, než tvrdí dezinformační příspěvky. Generální prokuratura na Ukrajině například za rok 2023 zaznamenala zhruba 16 tisíc případů neoprávněného opuštění jednotky a téměř 8 tisíc případů dezercí. Od ledna do října 2024 šlo přibližně o 40 tisíc a 20 tisíc případů. Číslo 400 tisíc, se kterým operoval Kamenský, tedy neodpovídá realitě ani dostupným oficiálním údajům.
Kamenského tvrzení se tak ukazuje jako hrubá manipulace, která vytrhává výroky ukrajinské poslankyně z kontextu. Přesto se video rychle šířilo nejen na slovenských sociálních sítích, ale také na proruských platformách. Zajímavé je, že i ruská státní agentura TASS ve své zprávě přiznala, že Skorochodová mluvila o neoprávněném opuštění jednotky, nikoli o dezerci. Přesto dezinformační scéna v Česku a na Slovensku využila vytržený výrok k šíření dojmu, že ukrajinská armáda kolabuje pod náporem masových útěků.
Narativ o „ukrajinské dezerci“ v ruské propagandě
Téma údajné masové dezerce patří dlouhodobě k oblíbeným prvkům ruské propagandy. Vytváří obraz, že ukrajinští vojáci ztratili motivaci bojovat, a má oslabit morálku jak samotných Ukrajinců, tak veřejnosti v zemích, které Ukrajinu podporují. Zprávy o vysokých počtech dezercí či útěků jsou často založené na zkreslených nebo zcela vymyšlených číslech a šíří se zejména prostřednictvím sociálních sítí a proruských médií.
Cílem je navodit dojem, že ukrajinská obrana je odsouzena k neúspěchu a že pokračující pomoc ze Západu postrádá smysl. V praxi ale ukrajinská armáda navzdory obrovskému tlaku funguje a disponuje stovkami tisíc vojáků. Oficiální data i konkrétní případy ukazují, že sice existují jednotlivé problémy a přetížení vojáků, ale tvrzení o statisících dezertérů jsou zcela nepodložená. Narativ o masových útěcích tak slouží výhradně k podkopávání důvěry v ukrajinskou obranu a k posilování ruské propagandy.